Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Meteority jsou posly i časovými schránkami Sluneční soustavy. Jako kusy větších asteroidů, které se rozpadly, nebo trosky vymrštěné dopady na jiná tělesa si tyto „vesmírné horniny“ zachovávají složení, ze kterého pocházejí. Díky tomu mohou vědci studovat jiné planety, měsíce a objekty zkoumáním množství chemických prvků v meteoritech. Bohužel jsou takové studie omezené, pokud jde o meteority nalezené na Zemi, a to v důsledku eroze, atmosférické filtrace a geologických procesů (jako je vulkanismus a konvekce pláště).
Dopady meteoritů jsou však v měsíčním prostředí dobře zachovány, protože náš souputník prakticky nemá žádnou atmosféru, není vystaven větrné ani vodní erozi a je (z větší části) geologicky neaktivní. Nedávno výzkumný tým Čínské akademie věd (CAS) zkoumal vzorky, které mise Chang'e-6 dopravila z odvrácené strany Měsíce. Ve zkoumaném měsíčním regolitu identifikovali sedm minerálů obsahujících olivín, u kterých zjistili, že zde byly dopraveny uhlíkatými chondrity typu Ivuna (CI), což je typ křehkého meteoritu, který jen zřídka přežije dopad na Zemi.
Výzkumný tým vedli profesoři CAS Xu Yigang a Lin Mang. Skládal se z vědců Guangzhou Institute of Geochemistry (GIG) CAS, Fakulty věd o Zemi a planetách na CAS University, Katedry věd o Zemi, životním prostředí a planetách na Brown University, Výzkumné organizace pro vědu a technologii Ritsumeikan University a Katedry archeologie, změn životního prostředí a geochemie na Vrije Universiteit Brussel. Článek popisující jejich zjištění byl publikován v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) 20. října 2025.
Chondrity CI jsou vzácným typem uhlíkatých meteoritů, které se vyznačují relativním množstvím uhlíku (až 3 %) ve formě grafitu, uhličitanů a organických sloučenin (včetně aminokyselin). Mateřská tělesa se původně vytvořila ve vnější Sluneční soustavě a mnoho z nich migrovalo do vnitřní oblasti, když se planety ještě formovaly. Vzhledem ke své křehké povaze tvoří tyto meteority méně než 1 % vzorků meteoritů zkoumaných vědci. Na Měsíci jsou však chondrity z velké části zachovány a jejich chemické složení vypovídá hodně o prostředí, ve kterém vznikly.
„Systematická identifikace a klasifikace meteoritů na Měsíci bez atmosféry tak poskytuje další kritická omezení pro rekonstrukci prvotní historie akrece a populace impaktorů ve vnitřní Sluneční soustavě,“ uvádějí autoři ve svém článku. To však zůstává náročné, protože meteority se při srážce s měsíčním povrchem vysokou rychlostí odpařují. Po prozkoumání vzorků tým potvrdil, že vznikly z roztavených kapiček vytvořených při nárazu, které poté v důsledku vystavení extrémnímu chladu a vakuu vesmíru rychle zchladly a krystalizovaly.
Tým však pomocí texturní charakterizace a analýzy tří izotopů kyslíku in situ potvrdil, že vzorky jsou pozůstatky chondritů podobných CI, které zasáhly Měsíc před obdobím Nectarian Period (přibližně před 3,92 miliardami let). To se shoduje s pozdním těžkým bombardováním, ke kterému došlo před 4,1 až 3,8 miliardami let. Toto období se vyznačovalo neúměrně vysokým počtem asteroidů a komet, které zasáhly systém Země-Měsíc a další tělesa ve vnitřní Sluneční soustavě.
Předpokládá se, že právě těmito dopady se voda a organické molekuly dostaly do vnitřní Sluneční soustavy. Vzhledem k tomu, že chondrity CI jsou bohaté na vodu a organické materiály, jak dokazují vzorky odebrané z asteroidu Bennu, které obsahovaly stopy aminokyselin, tyto nálezy podporují hypotézu, že asteroidy hrály klíčovou roli v dodávání vody a dalších těkavých látek do vnitřní Sluneční soustavy. Tým dále naznačuje, že dříve detekované usazeniny vodního ledu na Měsíci, které vykazovaly známky určitých izotopů kyslíku, byly pravděpodobně v minulosti dodány chondrity CI.
Na základě těchto zjištění tým provedl předběžnou statistickou analýzu meteoritického materiálu, která naznačuje, že chondrity CI pravděpodobně hrály podstatně větší roli při formování systému Země-Měsíc, než se dříve myslelo. Jejich studie nabízí nový vhled do vývoje Sluneční soustavy a událostí, které pomohly ke vzniku života. Integrovaná metodologie, kterou navrhli, by navíc mohla být cenným nástrojem pro hodnocení dalších vzorků mimozemských materiálů a ukázat cestu k budoucím výzkumným příležitostem.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/change-6-samples-indicate-water-was-delivered-to-the-earth-and-moon-by-ancient-meteorites a https://english.cas.cn/newsroom/research_news/earth/202510/t20251022_1089997.shtml
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí