Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Tmavé pruhy, které se tvoří na svazích Marsu, známé také jako opakující se svahové linie (RSL – recurring slope lineae), jsou na Marsu běžným jevem. Tyto tmavé sezónní pruhy jsou buď výsledkem tání slané vody ze sezónních ledů, nebo uvolňování suchého písku. Přesná příčina zůstává neznámá, ale nový výzkum nadále odhaluje vodítka k tomuto malebnému jevu. Příkladem jsou nedávné snímky pruhů vzniklých lavinou prachu na svazích sopky Apollinaris Mons v noci před Vánocemi v roce 2023, které získala sonda ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury ESA.
Snímek pořídil systém pro barevné a stereo zobrazování povrchu CaSSIS sondy TGO a ukazuje slabé shluky impaktních kráterů a tmavé pruhy na spodní straně svahu. Tyto pruhy byly předmětem článku s názvem „Pruhy na svahu způsobené prachem, pískem a větrem“, který byl nedávno publikován v časopise Nature Communications.
Jak uvedl autor Valentin Tertius Bickel, postdoktorandský výzkumník z Centra pro vesmír a obyvatelnost (CSH) na Univerzitě v Bernu, nedávné statistické důkazy ukázaly, že RSL mohou být způsobeny „suchými“, nesezónními faktory. Tvrdí však, že v současné době chybí přímá, kvantitativní měření rychlosti tvorby tmavých pruhů a četnosti, s jakou se vyskytují v důsledku specifických faktorů. Za tímto účelem studoval pruhy zachycené sondou TGO, o kterých vědci zjistili, že byly způsobeny dopady meteoritů, k nimž došlo v letech 2013 až 2017.
Valentin Bickel se spoléhal na strojové učení k analýze více než dvou milionů pruhů zachycených sondou NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) mezi lety 2006 a 2024, které pravděpodobně souvisely se suchými nesezónními faktory, včetně dopadů meteoritů, zemětřesení a vanoucích větrů. Na základě toho byl schopen vytvořit „sčítání pruhů“, které ukázalo, že většina těchto útvarů se vyskytla v pěti odlišných aktivních oblastech během daných devatenácti let. Dále zjistil, že přibližně 0,1 % ročně vytvořených pruhů lze přímo připsat událostem, jako jsou dopady meteoritů a zemětřesení na Marsu.
„Zdá se, že dynamika prachu, větru a písku je hlavním sezónním faktorem, který přispívá k tvorbě pruhů na svazích,“ uvedl Bickel v tiskové zprávě ESA. „Dopady meteoritů a zemětřesení se zdají být lokálně odlišnými, ale globálně relativně nevýznamnými faktory.“
Tyto výsledky poskytují zásadní důkazy, které by mohly vyřešit debatu o tom, co způsobuje vznik tmavých pruhů na Marsu. Nabízejí také vhled do druhů dynamických sil, které formují marťanské klima, a to jak sezónně, tak i nesezónně.
„Tato pozorování by mohla vést k lepšímu pochopení toho, co se na Marsu děje dnes,“ říká Colin Wilson, vědecký pracovník ESA pro projekt ExoMars Trace Gas Orbiter. „Získávání dlouhodobých, nepřetržitých a globálních pozorování, která odhalí dynamiku Marsu, je klíčovým cílem současných i budoucích orbiterů.“
Zejména pochopení dynamiky prostředí planety by mohlo odpovědět na nejzákladnější otázky, které vědci o Marsu kladou. Patří mezi ně jak a kdy zmizela jeho povrchová voda, kam se poděla a zda tam kdysi mohl vzkvétat život. Zodpovězení těchto otázek je hlavním cílem devíti misí, které v současné době vede pět vesmírných agentur. Plánují se další robotické mise, přičemž mise s posádkou jsou plánovány do poloviny století.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/the-exomars-orbiter-captures-dark-streaks-on-the-slopes-of-mars-caused-by-a-meteorite-impact a https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2025/11/Swoosh
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí