Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Složitější molekuly na povrchu Pluta
03.01.2012
Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil v oboru ultrafialového záření výrazné absorbéry na povrchu trpasličí planety Pluto. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Takovéto chemické sloučeniny mohou být vytvářeny v důsledku interakce slunečního světla nebo kosmického záření s povrchem Pluta, o němž se předpokládá, že je za teploty kolem -230 °C pokryt vodním ledem, zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem.
Vedoucím výzkumného projektu byl Alan Stern (SwRI), dále se na výzkumu podíleli John Spencer a Adam Shinn (rovněž SwRI). V týmu byli i Nathaniel Cunningham, pracovník Nebraska Wesleyan University a student Mitch Hain.
„Jedná se o mimořádný objev. Rozmanitost uhlovodíků na povrchu Pluta může společně s dalšími molekulami způsobovat načervenalé zbarvení Pluta,“ říká Alan Stern.
Vědecký tým rovněž objevil důkazy změn ultrafialového spektra Pluta v porovnání s měřeními, která byla uskutečněna prostřednictvím HST v 90. letech minulého století. Tyto změny se však mohou vztahovat k odlišnému povrchu, který pozorujeme nyní, než který vědci pozorovali v 90. letech. Může se rovněž jednat o jiné efekty, jako jsou například změny povrchu v důsledku zvýšení tlaku atmosféry Pluta během uvedeného časového období.
Přítomnost metanu na povrchu Pluta byla již dříve potvrzena díky pozorování pomocí dalekohledu VLT na observatoři ESO Paranal. Astronomové tehdy získali cenné poznatky o chemickém složení a procesech v atmosféře této trpasličí planety. Nalezli zde nečekaně velké množství metanu, a také odhalili, že atmosféra Pluta je o přibližně 40° teplejší než jeho povrch. Přesto teplota atmosféry dosahuje mrazivých -180 °C. Může to být způsobeno přítomností povrchových oblastí s čistým metanem či na metan bohaté vrstvy, pokrývající celý povrch.
„Objev uskutečněný pomocí HST tak vede k závěru, že americká kosmická sonda New Horizons může poskytnout mnohem více významných objevů o trpasličí planetě Pluto, o složení a vývoji jejího povrchu. Kolem Pluta prolétne v roce 2015,“ dodává Alan Stern.
Související článek: Odhalení nižších vrstev atmosféry Pluta
Zdroj: http://www.swri.org/9what/releases/2011/pluto.htm
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje