Sluneční soustava možná putuje vesmírem rychleji, než se očekávalo

Měření rychlosti pohybu Sluneční soustavy vesmírem zní jednoduše, ale představuje jeden z nejnáročnějších testů našeho kosmologického chápání. Jak naše Sluneční soustava cestuje vesmírem, tento pohyb vytváří jemnou asymetrii: „protivítr“, kde se v našem směru pohybu objevují o něco vzdálenější galaxie než za námi. Tento efekt je mimořádně slabý a k jeho detekci je nutné použít velmi přesná měření.

Lukas Böhme, astrofyzik z Bielefeld University, vedl tým, který analyzoval rádiové galaxie, vzdálené objekty vyzařující obzvláště silné rádiové vlny. Na rozdíl od optických dalekohledů, které mohou být ovlivněny blokováním světla prachem a plynem, radioteleskopy detekují tyto dlouhovlnné emise bez ohledu na překážky, což astronomům umožňuje pozorovat galaxie neviditelné pro konvenční přístroje.

Výzkumníci zkombinovali data ze tří sítí radioteleskopů LOFAR (Low Frequency Array), celoevropského zařízení, a dvou dalších observatoří. Tato bezprecedentní datová sada jim umožnila pozorovat rádiové galaxie na obloze s výjimečnou přesností. Vyvinuli také novou statistickou metodu, která zohledňuje skutečnost, že mnoho těchto hvězdných ostrovů se skládá z více složek, což vedlo k větším, ale realističtějším nejistotám měření.

Navzdory konzervativním odhadům chyb se výsledky ukázaly jako překvapivé. Analýza odhalila anizotropii, tedy nerovnoměrné rozložení rádiových galaxií, které překročilo statistickou významnost pět sigma. Z vědeckého hlediska to představuje spíše ohromující důkaz skutečného efektu než šumu měření.

Naměřená asymetrie se ukázala být 3,7krát větší než předpovědi standardního kosmologického modelu, který popisuje vývoj vesmíru od Velkého třesku a předpokládá, že se hmota rozkládá relativně rovnoměrně. Tento dramatický rozpor nutí ke dvěma nepříjemným možnostem.

Buď se Sluneční soustava skutečně pohybuje vesmírem mnohem rychleji, než dovolují současné modely, což vyžaduje zásadní revizi našeho chápání struktury vesmíru, nebo je rozložení rádiových galaxií ve vesmíru výrazně méně rovnoměrné, než astronomové předpokládali. Oba scénáře zpochybňují zavedenou kosmologii.

„Pokud se Sluneční soustava skutečně pohybuje tak rychle, musíme zpochybnit základní předpoklady o rozsáhlé struktuře vesmíru,“ prohlásil profesor Dominik Schwarz z Bielefeld University a spoluautor studie.

Zjištění se shodují s dřívějšími pozorováními provedenými různými metodami. Předchozí studie zkoumající kvasary, brilantní jádra vzdálených galaxií poháněná supermasivními černými dírami, ukázaly stejný anomální efekt v infračervených datech. Toto nezávislé potvrzení naznačuje, že jev není artefaktem měření, ale představuje skutečný rys vesmíru. Výzkum ukazuje, jak vylepšené pozorovací techniky mohou zásadně změnit naše chápání fungování vesmíru a připomíná nám, kolik toho o našem místě ve vesmíru zůstává neznámého.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/the-solar-system-is-racing-through-space-far-faster-than-expected a https://phys.org/news/2025-11-solar-faster.html#google_vignette

autor: František Martinek