Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


15.07.2025
Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Sluneční soustava možná putuje vesmírem rychleji, než se očekávalo

Sluneční soustava možná putuje vesmírem rychleji, než se očekávalo

17.11.2025
Astronomové zkoumají, jak rychle se Sluneční
soustava pohybuje vesmírem
Credit: CactiStaccingCrane

Měření rychlosti pohybu Sluneční soustavy vesmírem zní jednoduše, ale představuje jeden z nejnáročnějších testů našeho kosmologického chápání. Jak naše Sluneční soustava cestuje vesmírem, tento pohyb vytváří jemnou asymetrii: „protivítr“, kde se v našem směru pohybu objevují o něco vzdálenější galaxie než za námi. Tento efekt je mimořádně slabý a k jeho detekci je nutné použít velmi přesná měření.

Lukas Böhme, astrofyzik z Bielefeld University, vedl tým, který analyzoval rádiové galaxie, vzdálené objekty vyzařující obzvláště silné rádiové vlny. Na rozdíl od optických dalekohledů, které mohou být ovlivněny blokováním světla prachem a plynem, radioteleskopy detekují tyto dlouhovlnné emise bez ohledu na překážky, což astronomům umožňuje pozorovat galaxie neviditelné pro konvenční přístroje.

Výzkumníci zkombinovali data ze tří sítí radioteleskopů LOFAR (Low Frequency Array), celoevropského zařízení, a dvou dalších observatoří. Tato bezprecedentní datová sada jim umožnila pozorovat rádiové galaxie na obloze s výjimečnou přesností. Vyvinuli také novou statistickou metodu, která zohledňuje skutečnost, že mnoho těchto hvězdných ostrovů se skládá z více složek, což vedlo k větším, ale realističtějším nejistotám měření.

Navzdory konzervativním odhadům chyb se výsledky ukázaly jako překvapivé. Analýza odhalila anizotropii, tedy nerovnoměrné rozložení rádiových galaxií, které překročilo statistickou významnost pět sigma. Z vědeckého hlediska to představuje spíše ohromující důkaz skutečného efektu než šumu měření.

Toto je část jádra radioteleskopu LOFAR umístěného
poblíž Exloo v Nizozemsku
Credit: LOFAR/ASTRON

Naměřená asymetrie se ukázala být 3,7krát silnější než předpovědi standardního kosmologického modelu, který popisuje vývoj vesmíru od Velkého třesku a předpokládá, že se hmota rozkládá relativně rovnoměrně. Tento dramatický rozpor nutí ke dvěma nepříjemným možnostem.

Buď se Sluneční soustava skutečně pohybuje vesmírem mnohem rychleji, než dovolují současné modely, což vyžaduje zásadní revizi našeho chápání struktury vesmíru, nebo je rozložení rádiových galaxií ve vesmíru výrazně méně rovnoměrné, než astronomové předpokládali. Oba scénáře zpochybňují zavedenou kosmologii.

Pokud se Sluneční soustava skutečně pohybuje tak rychle, musíme zpochybnit základní předpoklady o rozsáhlé struktuře vesmíru,“ prohlásil profesor Dominik Schwarz z Bielefeld University a spoluautor studie.

Zjištění se shodují s dřívějšími pozorováními provedenými různými metodami. Předchozí studie zkoumající kvasary, brilantní jádra vzdálených galaxií poháněná supermasivními černými dírami, ukázaly stejný anomální efekt v infračervených datech. Toto nezávislé potvrzení naznačuje, že jev není artefaktem měření, ale představuje skutečný rys vesmíru. Výzkum ukazuje, jak vylepšené pozorovací techniky mohou zásadně změnit naše chápání fungování vesmíru a připomíná nám, kolik toho o našem místě ve vesmíru zůstává neznámého.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/the-solar-system-is-racing-through-space-far-faster-than-expected a https://phys.org/news/2025-11-solar-faster.html#google_vignette

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz