Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Výzkumníci z New York University Abu Dhabi (NYUAD) objevili důkazy o tom, že pod marťanskými písečnými dunami kdysi tekla voda – což naznačuje, že na rudé planetě mohly kdysi existovat podmínky vhodné pro život. Vědci z NYUAD identifikovali nové známky toho, že pod povrchem Marsu kdysi proudila voda, což naznačuje, že planeta mohla udržovat obyvatelné podmínky mnohem déle, než se dosud předpokládalo.
Podle studie publikované v časopise Journal of Geophysical Research – Planets starověké duny v kráteru Gale, v oblasti zkoumané roverem Curiosity, pomalu ztvrdly na skály po dlouhodobém kontaktu s podzemní vodou před miliardami let.
Výzkum vedl Dimitra Atri, hlavní vědecký pracovník Laboratoře pro výzkum vesmíru NYUAD, spolu s výzkumným asistentem Vigneshem Krishnamoorthym. Jejich tým porovnal pozorování roveru Curiosity s přirozeně stmelenými dunovými formacemi v poušti Spojených arabských emirátů, které se vyvinuly za srovnatelných environmentálních podmínek na Zemi.
Dokážete rozeznat mezi obrázky A a B, na kterém je poušť ve Spojených arabských emirátech a která se nachází na Marsu? (Odpověď: A = poušť Spojených arabských emirátů, B = Mars).
Zjistili, že voda z blízké marťanské hory kdysi prosakovala do dun drobnými prasklinami, nasákla písek zespodu a zanechávala za sebou minerály, jako je sádrovec, stejný minerál, který se nachází v pozemských pouštích. Tyto minerály dokáží zachytit a uchovat stopy organického materiálu, což z nich činí cenné cíle pro budoucí mise hledající důkazy o minulém životě.
Důsledky pro obyvatelnost Marsu
„Naše zjištění ukazují, že Mars se jednoduše nepřepnul z vlhkého do suchého stavu,“ řekl Dimitra Atri. „I poté, co jeho jezera a řeky zmizely, malé množství vody se nadále pohybovalo pod povrchem a vytvářelo chráněné prostředí, které mohlo podporovat mikroskopický život.“
Objev poskytuje nový pohled na vývoj Marsu v průběhu času a zdůrazňuje potenciál podpovrchového prostředí jako slibných míst pro hledání známek starodávného života.
Zdroj: https://scitechdaily.com/mars-was-habitable-for-far-longer-than-we-thought-new-study-reveals/ a https://nyuad.nyu.edu/en/news/latest-news/science-and-technology/2025/november/nyuad-research-uncovers-mars-water-history.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí