Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Nová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.
Měsíc září má tradičně nejvíc jasných nocí v roce, ani letošní rok nebyl výjimkou. V letošním roce jsem jich využil třináct k pozorování proměnných hvězd. Říjen už nemá takovou nabídku jasných nocí, letos jsem jich využil pouze šest.
Astronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku. Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Oblast intenzivního vzniku hvězd – 30 Doradus – je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno. Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, by mohl být další známou kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii.
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později – 25. listopadu 2011 – se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.
Mezinárodní tým astronomů použil jasné světlo vzdálených záblesků gama jako sondu ke studiu složení velmi vzdálených galaxií. Nová pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT překvapivě odhalila, že některé z galaxií v mladém vesmíru jsou bohatší na těžší chemické prvky než naše Slunce.