Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.
Nejblíže Slunci se nachází trojice hvězd systému alfa Centauri. Slabý červený trpaslík – Proxima Centauri – je nejblíže Zemi, od které je vzdálen 4,24 světelného roku. Dvojice hvězd alfa Centauri A a alfa Centauri B je poněkud dále, ve vzdálenosti 4,37 světelného roku.
U hvězdy alfa Centauri B byl nedávno ohlášen nový objev – planeta o velikosti Země. Avšak hvězda alfa Centauri A je pro astronomy rovněž zajímavá: je téměř dvojníkem Slunce, pokud se týká hmotnosti, teploty, chemického složení a stáří. Představuje téměř ideální přírodní laboratoř k porovnání ostatních vlastností obou hvězd.
Jednou z velkých zvláštností našeho Slunce je, že jeho řídká vnější atmosféra – koróna – je zahřívána na teplotu několika miliónů stupňů, zatímco viditelný povrch Slunce (fotosféra) má teplotu „pouhých“ 6 000 °C. Dokonce donedávna neznámá oblast, kde je minimální teplota kolem 4 000 °C, se nachází právě mezi těmito dvěma vrstvami, ve vzdálenosti pouhých několika stovek kilometrů nad viditelným povrchem Slunce jako součást vrstvy atmosféry označované chromosféra.
Obě vnější vrstvy mohou být viditelné v průběhu úplného zatmění Slunce, kdy Měsíc krátkodobě zakryje jasný sluneční disk: chromosféra je vidět jako narůžovělý až červený prstenec kolem Slunce, zatímco slabé bílé plazma září v koróně do vzdálenosti několika miliónů km.
Proč mezi viditelným povrchem Slunce (fotosférou) a žhavou sluneční korónou existuje vrstva s nejnižší teplotou, je zatím předmětem hypotéz a spekulací.
Nyní při pozorování hvězdy alfa Centauri A v oboru dalekého infračerveného záření pomocí přístrojů na kosmické observatoři Herschel a na základě porovnání dat s počítačovými modely atmosfér hvězd vědci poprvé objevili obdobu chladnější vrstvy v atmosféře jiné hvězdy než Slunce.
„Výzkum těchto struktur byl až doposud omezen pouze na Slunce, avšak nyní můžeme zřetelně vidět tyto znaky vrstev podobající se teplotní inverzi u hvězdy alfa Centauri A,“ říká René Liseau (Onsala Space Observatory, Švédsko), hlavní autor článku seznamujícího se závěry pozorování.
„Detailní pozorování různých druhů hvězd nám může pomoci rozluštit původ těchto vrstev a záhady celkového zahřívání hvězdných atmosfér.“
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/A_cool_discovery_about_the_Sun_s_next-door_twin
autor: František Martinek