Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK
Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.
Velká jarní díra končí a my se po třech a půl měsících slabé meteorické činnosti brzo dočkáme první výraznější změny – meteorického roje Lyrid. Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z úterý na středu, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je od 15h (SELČ) do 23h (SELČ), jako nejpravděpodobnější se jeví 20h (SELČ).
Hubblův kosmický dalekohled HST „zvážil“ největší známou kupu galaxií ve vzdáleném vesmíru. S konečnou platností bylo zjištěno, že dostála své přezdívce El Gordo (což ve španělštině znamená tlouštík) a je mnohem hmotnější, než se doposud předpokládalo.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT v Chile pořídili tento působivý záběr, který zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou rovněž pod označením Abell 33. Planetární mlhoviny vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězd odvržením vnějších obálek plynu. Abell 33 je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh. Tato nádherná modrá bublina se náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.
Pod povrchem Saturnova měsíce Enceladus se nachází oceán kapalné vody. Určení vnitřní struktury ledového měsíce o průměru 505 km bylo hlavní prioritou mise Cassini po objevu výtrysků ledových krystalků a vodní páry. K tomuto jevu dochází v okolí jižního pólu měsíce, kde byly od roku 2005 pozorovány zvláštní praskliny pojmenované „tygří škrábance“.
Hubblův kosmický dalekohled HST pozoroval oblaka vodní páry nad ledovými oblastmi v okolí jižního pólu Jupiterova měsíce Europy. Astronomové předpokládají, že se jedná o první zřetelný důkaz výtrysků vody nad povrch tohoto ledového měsíce.
Nový snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje dvojici interagujících galaxií. NGC 1316 a její menší souputník NGC 1317 (vpravo) jsou k sobě tak blízko, že při pohybu prostorem dochází ke gravitačnímu narušování jejich tvaru. Tento pomalý kosmický tanec však pravděpodobně skončí tragédií – po komplikované kolizi větší galaxie tu menší úplně pohltí.
Ve čtvrtek 13. března 2014 objevili brazilští astronomové v čele s Cristovaem Jacquesem novou jasnou kometu. Ta dostala název C/2014 E2 (Jacques). Byla nalezena na CCD snímcích pořízených pomocí 45 cm dalekohledu, který je umístěn na observatoři SONEAR (Southern Observatory for Near Earth Asteroids Research) poblíž města Oliveira v Brazílii.
Kosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA.
Ve Sluneční soustavě bylo objeveno nové velmi vzdálené těleso, které posunulo její vnější hranice do středu pozornosti. Nová práce, kterou publikovali Scott Sheppard a Chadwick Trujillo, informuje o objevu vzdáleného tělesa, které dostalo označení 2012 VP113. Jeho průměr se odhaduje na 450 km. Kolem Slunce obíhá v periodě 4274 roků.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz