V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Aktuality AK

Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.


Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO a kamery WFI (Wide Field Imager), které pracují na observatoři La Silla v Chile. Zachycuje pozoruhodné oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které jsou pozorovatelné v Mléčné dráze na jižní polokouli. Levé části snímku dominuje hvězdokupa NGC 3603 ležící 20 tisíc světelných let od nás ve spirálním rameni Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Kýlu a Střelce (Carina-Sagittarius). Vpravo pak vidíme seskupení zářících oblaků plynu známé jako NGC 3576, které je od nás vzdáleno jen asi 10 tisíc světelných let.

Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít. Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře.

V srpnu loňského roku nastaly na Jupiterově měsíci Io tři masivní sopečné erupce. Všechny tři se udály během dvou týdnů. To vedlo astronomy ke spekulacím, že tyto „výbuchy“, které mohou vyvrhnout materiál až stovky kilometrů nad povrch tohoto měsíce, mohou být mnohem častější než se předpokládalo.

Výzkumníci EPFL (École polytechnique fédérale de Lausanne) mnohem lépe porozuměli asteroidu Vesta a jeho vnitřní struktuře díky počítačovým simulacím a údajům z americké kosmické sondy Dawn. Jejich závěry publikované v časopise Nature částečně zpochybňují současné modely vzniku kamenných planet včetně Země.

Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.

Evropská sonda Rosetta, jejímž cílem je výzkum komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, byla ve středu 6. srpna 2014 – po více jak deseti letech pobytu ve vesmíru – navedena na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra ve vzdálenosti zhruba 100 km. Několik dnů před setkáním s kometou pořídila sonda kvalitní snímky jejího jádra, které se ukázalo být velmi zajímavé.

Před 10 roky – 3. srpna 2004 – vypustila NASA k planetě Merkur sondu s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) na riskantní misi, při které měla být navedena nebezpečně blízko k povrchu Merkuru. Měla vydláždit cestu k ambicióznímu výzkumu nejbližší planety vzhledem ke Slunci.
Po roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12.-13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a 4h ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí