Aktuality AK

Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.

Laická veřejnost, tedy lidé,  kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí.  Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít. Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře. 

V srpnu loňského roku nastaly na Jupiterově měsíci Io tři masivní sopečné erupce. Všechny tři se udály během dvou týdnů. To vedlo astronomy ke spekulacím, že tyto „výbuchy“, které mohou vyvrhnout materiál až stovky kilometrů nad povrch tohoto měsíce, mohou být mnohem častější než se předpokládalo.

Výzkumníci EPFL (École polytechnique fédérale de Lausanne) mnohem lépe porozuměli asteroidu Vesta a jeho vnitřní struktuře díky počítačovým simulacím a údajům z americké kosmické sondy Dawn. Jejich závěry publikované v časopise Nature částečně zpochybňují současné modely vzniku kamenných planet včetně Země.

Evropská sonda Rosetta, jejímž cílem je výzkum komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, byla ve středu 6. srpna 2014 – po více jak deseti letech pobytu ve vesmíru – navedena na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra ve vzdálenosti zhruba 100 km. Několik dnů před setkáním s kometou pořídila sonda kvalitní snímky jejího jádra, které se ukázalo být velmi zajímavé.

Před 10 roky – 3. srpna 2004 – vypustila NASA k planetě Merkur sondu s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) na riskantní misi, při které měla být navedena nebezpečně blízko k povrchu Merkuru. Měla vydláždit cestu k ambicióznímu výzkumu nejbližší planety vzhledem ke Slunci.

Po roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12.-13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a 4h ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.