Aktuality AK

W49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.

Představte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.

V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.

Mám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.

Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.

Už několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.

Dvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy. Přítomnost vodní páry v atmosférách byla objevena již dříve u několika exoplanet obíhajících kolem blízkých hvězd, avšak v tomto případě se jedná o první výzkum na základě průkazných měření, porovnání profilů a intenzity spektrálních čar u několika planetárních soustav.

V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie.