Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


15.07.2025
Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Kulové hvězdokupy a vesmírný masakr

Na základě počítačových simulací bylo zjištěno, že obrovská seskupení hvězd (tzv. kulové hvězdokupy) jsou pouze „pozůstalí“ po velkém masakru, ke kterému došlo před 13 miliardami roků. Při této události byla zničena většina jejich menších sourozenců. Při svém stáří 13 miliard roků jsou tyto kulové hvězdokupy téměř tak staré jako samotný vesmír.

Krok k odhalení tajemství vzniku hvězd

Použitím radioteleskopů a dalekohledů pro infračervenou oblast získali astronomové velmi důležitý pohled na první rozhodující fázi vzniku hvězd. Nová pozorování vzbuzují naději, že pomohou astronomům pochopit počáteční etapu postupných událostí, během kterých se obrovský oblak plynů a prachu zhroutí do hustého jádra, z kterého se nakonec vytvoří nová hvězda.

Tvar Země podle družic GRACE

Dne 17. 3. 2012 oslavila dvojice družic GRACE desáté výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci je pojmenovali jako Tom a Jerry, protože jedna druhou „pronásleduje“ na stejné oběžné dráze. Po startu vykonaly obě družice již více než 55 000 oběhů kolem Země po polární dráze ve výšce 450 až 500 km nad zemským povrchem.

Zrníčka kometárního prachu a stáří planety Jupiter

Studie provedená výzkumníky z Havajské univerzity odhalila, že částice z komety 81P/Wild 2 dopravené na Zemi v roce 2006 sondou NASA s názvem Stardust napovídají, že se planeta Jupiter zformovala více než 3 milióny roků po tom, co v mladé Sluneční soustavě vznikla první zrníčka pevné látky.

Přesné určení průměru Slunce

Astronomové určili poloměr Slunce na 696 342 km s možnou chybou ± 65 km (tzn. že průměr Slunce je 1 392 684 km). Výsledku bylo dosaženo využitím slunečního dalekohledu na palubě kosmické sondy NASA. Taková pozorování nejsou zatížena neostrostí obrazu způsobenou vlivem zemské atmosféry, k čemuž dochází při pozorování prováděných ze zemského povrchu.

VISTA hledí do hlubin vesmíru
astronomové získali pokladnici informací o infračerveném vesmíru
 
Dalekohled ESO/VISTA vytvořil největší a nejhlubší snímek vzdáleného vesmíru v oboru infračerveného záření. Tento nový záběr jedné nenápadné části oblohy byl pořízen v rámci přehlídky UltraVISTA a zachycuje více jak 200 000 galaxií. Představuje však jen jednu část mohutné kolekce upravených snímků ze všech přehlídek prováděných dalekohledem VISTA, které ESO dala právě k dispozici astronomům celého světa. Přehlídka UltraVISTA je pokladnicí, která bude využita k výzkumu vzdálených galaxií raného vesmíru a v řadě dalších vědeckých projektů.
Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9, což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato „koule“ hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.

Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.

Nový radar ke sledování kosmického smetí

Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí, aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz