Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


15.07.2025
Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Pozorování proměnných hvězd – květen 2012

Krátké květnové noci a nepříliš dobré počasí umožnilo během osmi nocí pořídit 3191 měření proměnných hvězd. Mimo jiné jsem pokračoval ve fotometrii zákrytové dvojhvězdy BH Lyn. Bohužel se nepovedlo získat další měření zákrytu a porovnat výsledky z března, ale tento systém je natolik zajímavý, že si zaslouží samostatný článek.

Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků.

Exoplanetární spojenci vytvářejí kuriózní dvojici

Většina z nás již mnohokrát pozorovala Měsíc v úplňku vycházející nad vzdáleným obzorem. Podívaná je to zcela jistě zajímavá. Nyní si představte místo Měsíce obří plynnou planetu o průměru 3krát větším, která se objeví nad obzorem planety, jejíž povrch je pokryt žhavou lávou. Tato cizí vyhlídka se nachází v nově objevené planetární soustavě Kepler-36.

Perla na Saturnově prstenci

Americká kosmická sonda Cassini stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu. Titan, největší měsíc planety Saturn, vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou „šňůru“ Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety.

VLT pořídil detailní snímek mlhoviny NGC 6357

Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.

Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru. Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.

Epimetheus a Saturnovy prstence

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus o průměru 113 km.

Planety zemského typu mohly vznikat dříve

Tvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík – klíčové složky hornin – musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo?

Výzkum vypařujících se exoplanet

Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou.

Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Když se astronomové „seznámili a pozdravili“ s novými sousedy, družice WISE je překvapila: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz