Nepilotovaná kosmonautika v roce 2025

Tento text je součástí stejnojmenné přednášky, která zazní na semináři Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, který pořádá ve dnech 28. – 30. listopadu 2025 Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. (https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/kosmonautika-raketova-technika-a-kosmicke-technologie4.html). Vzhledem k obsáhlosti tématu se budu v přednášce věnovat pouze kosmickým sondám a astronomickým družicím aktivním v roce 2025, respektive v období od konání posledního kosmonautického semináře v roce 2024.

1. 12. 2024 – evropsko-japonská sonda BepiColombo (start 20. 10. 2018) absolvovala již pátý gravitační manévr u Merkuru – průlet 37 626 km nad povrchem planety. Sonda letí po jiné trajektorii, aby kompenzovala snížený tah iontových motorů, čímž se její přílet na oběžnou dráhu cílové planety posune z prosince 2025 na listopad 2026.
5. 12. 2024 – start dvojice evropských družic PROBA-3 zaměřených na pozorování sluneční koróny. Společně tvoří 144 m dlouhý sluneční dalekohled (koronograf) – bez tubusu. 8. 5. 2025 se poprvé podařilo seřídit obě družice na oběžné dráze ve formaci s milimetrovou přesností a udržet jejich vzájemnou polohu po dobu několika hodin. První pozorování Slunce se uskutečnilo 23. 5. 2025.
12. 12. 2024 – americká sonda LUCY (start 16. 10. 2021) prolétla kolem Země ve vzdálenosti 360 km od povrchu. Jejím cílem je výzkum několika planetek, tzv. Trójanů.

24. 12. 2024 – sonda Parker Solar Probe (start 12. 8. 2018) se nejvíce přiblížila k povrchu Slunce, a to na vzdálenost 6 167 522 km, přičemž se pohybovala rychlostí 190 km/s.
8. 1. 2025 – sonda BepiColombo absolvovala šestý gravitační manévr u Merkuru, průlet 295 km od povrchu nad neosvětlenou polokoulí.
15. 1. 2025 – ukončení vědeckého programu evropské astrometrické družice GAIA (start 19. 12. 2013). Mimo jiné provedla měření poloh, jasností, vzdáleností a pohybů více než 2 miliard hvězd naší Galaxie. Definitivně byla vypnuta 27. března 2025, aby nedocházelo k rušení jiných kosmických sond a observatoří.
15. 1. 2025 – start kosmické sondy Blue Ghost M1 společnosti Firefly Aerospace k Měsíci. V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) dopravila 10 experimentů pro NASA na povrch Měsíce. Po přistání 2. 3. 2025 sonda fungovala celý lunární den, úkoly splněny na 100 %.
15. 1. 2025 – společně s misí Blue Ghost M1 byla raketou Falcon 9 vypuštěna japonská sonda Hakuto-R - M2, na dráhu kolem Měsíce byla navedena 6. 5. 2025. Pokus o přistání skončil tvrdým dopadem na měsíční povrch.
18. 2. 2025 – čtvrtý gravitační manévr evropské sondy Solar Orbiter (start 5. 2. 2020) při průletu 379 km od povrchu Venuše zvýšil sklon její dráhy vůči rovníku Slunce ze 7,7 na 17 stupňů. Počítá se až se sklonem 33 stupňů v roce 2030.

26. 2. 2025 – start sondy Nova-C IM-2 Athena společnosti Intuitive Machines. Přistání 6. 3. 2025 asi 400 metrů od plánovaného místa v oblasti jižního pólu Měsíce – na okraji kráteru Shackleton. Athena přistála, ale převrátila se, její mise skončila necelých 12 hodin poté.
26. 2. 2025 – součástí sondy IM-2 byl modul nazvaný µNova Hopper o výšce 76 cm a hmotnosti 39 kg, který se měl přemísťovat pomocí „skoků“. Nebylo realizováno.
26. 2. 2025 – součástí sondy IM-2 byl také rover Mobile Autonomous Prospecting Platform (MAPP) o hmotnosti 10 kg, který měl po dobu několika dnů mapovat okolní terén – nerealizováno.
26. 2. 2025 – společně se sondou IM-2 byl vypuštěn také minirover Yaoki o hmotnosti 498 gramů japonské společnosti Dymon
26. 2. 2025 – společně se sondou IM-2 byla dopravena na oběžnou dráhu kolem Země malá sonda NASA Lunar Trailblazer. NASA uvedla krátce po jejím oddělení, že Lunar Trailblazer rotuje bez rádiového spojení a nedosáhne zamýšlené oběžné dráhy kolem Měsíce. Spojení se nepodařilo navázat a NASA 31. července 2025 misi ukončila.
26. 2. 2025 – společně se sondou IM-2 byla dopravena na oběžnou dráhu kolem Země sonda Odin o hmotnosti 120 kg pro společnost AstroForge, která v budoucnu plánuje těžbu surovin z asteroidů. Brzy po startu sonda přestala komunikovat.
1. 3. 2025 – gravitační manévr sondy Europa Clipper (start 14. 10. 2024) při průletu 884 km nad povrchem Marsu. Plánovaný přílet k Jupiteru 11. 4. 2030.
12. 3. 2025 – start astronomické družice SPHEREx. Pozoruje vesmír v blízkém infračerveném světle, jejím cílem je mimo jiné objasnit jev zvaný inflace, kdy se vesmír zvětšil bilion trilionkrát za méně než sekundu po Velkém třesku.
12. 3. 2025 – společně s družicí SPHEREx byly do kosmického prostoru vyneseny čtyři malé družice PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere), které z polární heliosynchronní dráhy kolem Země sledují sluneční korónu.

12. 3. 2025 – evropská sonda Hera (start 7. 10. 2024) absolvovala gravitační manévr při průletu kolem Marsu. Cílem sondy je studium dvojplanetky Didymos-Dimorphos po zásahu sondou DART.
15. 3. 2025 – start trojice malých družic EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer). Cílem je lépe pochopit fyziku zemské magnetosféry a také vytvořit lepší modely pro předpovídání kosmického počasí.
20. 4. 2025 – kosmická sonda LUCY (start 16. 10. 2021) prolétla kolem asteroidu 52246 Donaldjohanson ve vzdálenosti 960 km. Mimo jiné zjistila, že je asi dvakrát větší, než se předpokládalo.
24. 4. 2025 – Hubbleův kosmický teleskop HST (start 24. 4. 1990) oslavil 35 let úspěšné činnosti při pozorování blízkého i vzdáleného vesmíru.
3. 5. 2025 – kosmická sonda OSIRIS-APEX se přiblížila ke Slunci (0,5 AU) na cestě k asteroidu Apophis, kam dolétne v dubnu 2029. Původně odstartovala 8. 9. 2016 jako OSIRIS-REx k planetce Bennu. S odebranými vzorky návratová kapsle přistála na Zemi 24. 9. 2023. Mateřská sonda pokračuje v letu k novému cíli.
28. 5. 2025 – start čínské kosmické sondy Tianwen – 2, která má za cíl výzkum planetky 469219 Kamoʻoalewa v roce 2026 (odběr vzorků a jejich doprava na Zemi) a komety 311P/PanSTARRS v roce 2035.
23. 7. 2025 – start dvojice družic TRACERS (Tandem Reconnection and Cusp Electrodynamics Reconnaissance Satellites) ke sledování interakce slunečního záření se zemskou atmosférou z polární dráhy ve výšce 600 km.
31. 8. 2025 – gravitační manévr sondy JUICE (start 14. 4. 2023) u Venuše, 5 100 nad od povrchem planety. Sonda směřuje k Jupiteru, očekávaný přílet v červenci 2031.
24. 9. 2025 – start družice IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) o hmotnosti 797 kg. Pomůže porozumět tomu, co se děje, když sluneční vítr narazí na materiál z mezihvězdného prostředí.
24. 9. 2025 – spolu s družicí IMAP byl vypuštěn menší satelit SWFO-L1 (Space Weather Follow On-Lagrange 1). Jeho úkolem je nepřetržitě sledovat sluneční vítr a energetické částice směřující k Zemi.
24. 9. 2025 – spolu s družicí IMAP byl vypuštěn menší satelit CGO (Carruthers Geocorona Observatory) k pozorování zemské exosféry v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra.
30. 9. 2025 – oficiální ukončení činnosti kosmické sondy JUNO obíhající kolem planety Jupiter. Vzhledem ke government shutdown („vypnutí vlády“) neexistuje žádné oficiální potvrzení.
13. 11. 2025 – start dvojice malých kosmických sond EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které budou mít za úkol zkoumat účinky slunečního větru na atmosféru planety Mars.

V průběhu roku pokračovaly přípravy nových vesmírných observatoří:
MMX – JAXA – 2026
PLATO – ESA – 2026
Chang´e 7 – CNSA – 2026
Nancy Grace Roman Space Telescope – NASA – 2027
NEO Surveyor – NASA – 2027
Xuntian (Sün-tchien) – Čína – 2027
ExoMars – ESA – 2028
DRAGONFLY – NASA – 2028
Earth 2.0 Observatory – Čína – 2028
RAMSES – ESA – 2028
DESTINY+ – JAXA – 2028
Tianwen-3 – Čína – 2028
VOM – ISRO – 2028
ARIEL – ESA – 2029
Comet Interceptor – ESA – 2029
Tianwen-4 – Čína – 2029
eXTP – ESA + Čína – 2029
Mangalyaan-2 – ISRO – 2030
NEOMIR – ESA – >2030
DAVINCI – NASA – 2030-2032
VIGIL – ESA – 2031
Mars Sample Return – NASA+ESA – 2031
EnVision – ESA – 2031
VERITAS – NASA – 2031
JASMINE – NAOJ – 2031
LISA – ESA – 2035
New ATHENA – ESA – 2037

autor: František Martinek