V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Pro veřejnost zřídili i speciální webové stránky.
Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků naší hvězdárny, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
„Slunce se zvolna probouzí do dalšího cyklu své aktivity, a my jsme s použitím moderní techniky opět připraveni pozorovat zejména sluneční skvrny, erupce i takzvané protuberance, což jsou oblaka vodíkové plazmy nad povrchem Slunce,“ informuje ředitel hvězdárny Libor Lenža s tím, že už zaznamenali první projevy obnovené sluneční aktivity. „Na podzimním Slunci se objevily velké skvrny, jak jsme na ně zvyklí,“ dodává ředitel.
Pozorování Slunce se naše hvězdárna věnuje nepřetržitě od roku 1957. „Zpočátku probíhalo fotograficky, nyní pomocí elektronických detektorů,“ připomíná ředitel. Zvláštní pozornost se soustředí na průběh slunečních erupcí. „Snažíme se zaznamenat je v co nejucelenější podobě, tedy jak se mění jejich intenzita v čase, abychom lépe poznali fyzikální stránku těchto jevů. Zároveň jsme schopni změřit s určitou přesností intenzitu záření a při poměrně rychlém snímání také změny v erupcích,“ vysvětluje Lenža.
Po blížící se zimě, která hvězdářům obvykle příliš nepřeje, se pozorování naplno rozběhne na jaře příštího roku. Ve snaze probudit zájem laické veřejnosti, zejména školáků a studentů, zřídili astronomové webové stránky www.pozorovanislunce.eu. „Díky jejich propojení s dalšími pracovišti uživatelé snadno zjistí, jak Slunce aktuálně vypadá a jak je aktivní. Najdou tam rovněž současné i archivní výsledky našich pozorování, ale i návody a informace k pozorování Slunce i sluneční fyzice, včetně odborných článků,“ upřesňuje ředitel hvězdárny.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí