Průlom Webbova teleskopu v pátrání po životě

Obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat exoplaneta K2-18 b na základě vědeckých dat. K2-18 b, exoplaneta 8,6krát hmotnější než Země, obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy K2-18 v obyvatelné zóně a leží 120 světelných let od Země.

Astronomové nedávno oznámili lákavý objev: pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) detekovali potenciální biosignaturní plyny – dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS) – v atmosféře K2-18 b, vzdálené planety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy.

Na Zemi jsou tyto molekuly produkovány téměř výhradně životem, což vyvolává opatrné nadšení, že jsme možná blíže než kdy jindy k nalezení života mimo Sluneční soustavu. Ačkoliv detekce ještě nedosáhla zlatého standardu vědeckého důkazu, nezávislé potvrzení pomocí různých přístrojů a vlnových délek posílilo argumenty pro K2-18 b jako slibného kandidáta na obyvatelnost. Přesto vědci zdůrazňují potřebu důsledného sledování, které by vyloučilo neznámé nebiologické procesy a potvrdilo tato mimořádná zjištění.

V návaznosti na tento klíčový okamžik je jasné, že objevení života jinde bude vyžadovat mnohem víc než jen jedinou detekci. Aby vědci skutečně porozuměli vzdálenému světu, musí se posunout dál než jen k atmosférickým stopám a vzít v úvahu povrch planety, její nitro a širší environmentální kontext. Díky bezkonkurenčním možnostem Webbova teleskopu nejenže zahlédneme náznaky atmosféry, ale položíme základy pro komplexní novou éru astrobiologie.

Webbův výkon a výzva k nalezení biologických stop
Vesmírný teleskop Jamese Webba otevírá novou kapitolu v pátrání po životě mimo Zemi. Při hledání života však nejde jen o detekci několika atmosférických plynů – rozhodující je kontext. Aby mohli vědci s jistotou identifikovat známky života, musí také porozumět povrchu, nitru a okolnímu prostředí planety.

Díky své bezkonkurenční infračervené citlivosti a rozlišení může Webbův teleskop studovat malé kamenné planety mimo Sluneční soustavu podrobněji než kdykoliv předtím. Může určit, zda tyto vzdálené světy mají atmosféru, a co je důležité, analyzovat chemické složení těchto atmosfér a hledat v nich známky obyvatelnosti – a potenciální biosignatury, jako jsou plyny, které by mohly být produkovány živými organismy.

Detekce biosignatur je však stále velmi náročná. Pro pozorování jedné planety může Webb potřebovat stovky hodin pozorovacího času, a ani pak nemusí být důkazy jednoznačné. Hledání mohou komplikovat faktory, jako je vývoj hvězdy a změny v atmosféře planety v průběhu času. Navíc mnoho planet, které může Webb pozorovat, obíhá kolem hvězd, které jsou mnohem méně pohostinné než naše Slunce.

Proces potvrzení života mimo Zemi
Nalezení života jinde ve vesmíru je také proces a detekce jediné potenciální biosignatury by neznamenala objevení života. K potvrzení skutečných biosignatur a vyloučení falešně pozitivních důkazů bychom potřebovali následné studie a více sbíhajících se důkazů, případně nezávislé údaje z více misí a rozsáhlého modelování atmosféry.

Pokud pozorování naznačují možný výskyt biosignatury plynu, je jedním z nejdůležitějších důsledků potřeba následných studií. Lze vytvořit modely pro biologická i nebiologická vysvětlení. Na jejich základě se vytvářejí předpovědi, které lze následně testovat pomocí dalších pozorování. Pokud je život vyloučen, jsou i tyto negativní výsledky nesmírně důležité pro pokrok astrobiologie, protože nám pomohou vyhnout se falešně pozitivním výsledkům a zlepšit budoucí hledání biosignatur na podobných světech.

Nečekaná průkopnická role Webbova teleskopu
Webbův teleskop sice není určen k hledání života na jiných planetách, ale díky svým výsledkům se stal první observatoří schopnou charakterizovat atmosféry některých nejslibnějších malých planet obíhajících kolem chladnějších hvězd. Tato první pozorování vytvářejí vědecký a technický základ pro budoucí mise, jako je například plánovaná observatoř NASA s názvem Habitable Worlds Observatory (HWO), která se po svém vypuštění zaměří právě na planety podobné Zemi kolem hvězd podobných Slunci.

Jednou z nových oblastí Webbova výzkumu je studium tzv. hyceánských planet – teoretické třídy potenciálně obyvatelných světů, které jsou větší než Země, mají relativně řídkou atmosféru bohatou na vodík a značné množství oceánů s tekutou vodou. Webbův teleskop umožňuje vědcům zkoumat, zda by K2-18 b mohla být jednou z takových planet, a pomocí bohatých spektrálních dat zpřesnit naše znalosti. Koncept hyceánské planety je nový a environmentální kontext pro případné biosignatury se stále zkoumá. Vzhledem k tomu, že se tato oblast rychle rozvíjí, Webbova pozorování hyceánských světů budou i nadále podněcovat objevy a informovat další generace vědeckého výzkumu.

Zdroj: https://scitechdaily.com/unveiling-alien-oceans-webbs-breakthrough-in-the-hunt-for-life/

autor: František Martinek