V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Obecně se předpokládá, že naše Galaxie je na kolizním kurzu se sousední galaxií v Andromedě. V důsledku jejich splynutí, které se předpokládá přibližně za 5 miliard let, by obě velké spirální galaxie vytvořily novou eliptickou galaxii. Podle nové studie však může být pravděpodobnost této katastrofické události menší, než se dosud předpokládalo. Naše Galaxie – Mléčná dráha – může uniknout srážce s Andromedou (M31), jak naznačuje nový výzkum.
Mléčná dráha se pohybuje vesmírem a její dráha je ovlivňována kombinovanou gravitační silou blízkých galaxií, jako je Andromeda, galaxie M33 v Trojúhelníku a Velké Magellanovo mračno. Předchozí výzkumy proto již více než deset let naznačují, že Mléčná dráha se s vysokou pravděpodobností přibližně za 5 miliard let srazí s Andromedou a vytvoří novou eliptickou galaxii nazvanou Milkomeda.
„V současnosti máme k dispozici nejkomplexnější studii tohoto problému, která zahrnuje všechny pozorovací nejistoty,“ řekl Till Sawala, astronom z Helsinské univerzity. Sawala a jeho kolegové ve svém novém výzkumu simulovali pohyb Mléčné dráhy vesmírem v průběhu příštích 10 miliard let s využitím aktualizovaných dat z družice ESA nazvané Gaia, Hubbleova vesmírného dalekohledu HST a revidovaných odhadů hmotností místních galaxií.
Jeho tým zahrnuje vědce z Durhamské univerzity ve Velké Británii, z univerzity v Toulouse ve Francii a z univerzity v Západní Austrálii. Zjistili, že existuje přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se obě galaxie během příštích 10 miliard let srazí. Tento závěr založili na počítačových simulacích s využitím nejnovějších pozorovacích dat.
Jinými slovy zjistili, že existuje přibližně 50% pravděpodobnost, že v tomto časovém období nedojde ke srážce Mléčné dráhy s Andromedou. Autoři naznačují, že zahrnutí gravitační přitažlivosti Velkého Magellanova mračna – menší galaxie obíhající kolem Mléčné dráhy – do výpočtů, které nebylo v předchozích analýzách zohledněno, a započtení nejistot by mohlo vysvětlit sníženou pravděpodobnost kolize.
Naznačují také, že splynutí Mléčné dráhy a Velkého Magellanova mračna je téměř jisté během následujících 2 miliard let, tedy ještě před případnou srážkou s Andromedou. „I s využitím nejnovějších a nejpřesnějších dostupných pozorovacích dat je budoucnost Místní skupiny několika desítek galaxií nejistá,“ uvedl Sawala. „Zajímavé je, že téměř stejnou pravděpodobnost máme pro široce propagovaný scénář sloučení, nebo naopak pro alternativní scénář, kdy Mléčná dráha a Andromeda přežijí bez úhony.“
Nový výsledek také stále ponechává malou, asi 2% šanci na čelní srážku galaxií za pouhých 4 až 5 miliard let. Vzhledem k tomu, že Slunce učiní Zemi neobyvatelnou zhruba za 1 miliardu let a samotné Slunce pravděpodobně za 5 miliard let vyhasne, je srážka s Andromedou tou nejmenší vesmírnou starostí.
Výsledky týmu byly publikovány v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/milky-way-andromeda-collision-13955.html a https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Hubble_and_Gaia_revisit_fate_of_our_galaxy
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí