Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Astronomové zjistili pomocí vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) v atmosféře planety WASP-121 b vodu, oxid uhelnatý a oxid křemičitý na denní straně a metan na noční straně planety. Jedná se o první a jediný případ detekce oxidu křemičitého v atmosféře jakékoliv planety – včetně planet ve Sluneční soustavě i mimo ni.
WASP-121 b je přibližně 1,87krát větší než Jupiter a 1,18krát hmotnější než obří planeta Sluneční soustavy. Planeta, kterou objevili v roce 2016 astronomové v rámci průzkumu WASP-South, obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-121, známé též jako TYC 7630-352-1, která je spektrálního typu F6.
Systém WASP-121 se nachází ve vzdálenosti 881 světelných let v jižním souhvězdí Lodní záď. Exoplaneta WASP-121 b je takzvaný ultrahorký jupiter a oběhne kolem WASP-121 za pouhých 1,3 dne. Nachází se tak blízko mateřské hvězdy, že kdyby se k ní přiblížila ještě více, gravitace stálice by ji začala trhat na kusy.
Astronomové odhadují stálou teplotu na denní straně planety na více než 3 000 stupňů Celsia, zatímco na noční straně klesá na 1 500 °C.
„Zjištění oxidu křemičitého v atmosféře WASP-121 b je průlomové – jedná se o první přesvědčivou identifikaci této molekuly v atmosféře jakékoliv planety,“ uvedla Anjali Pietteová, astronomka z Birminghamské univerzity. „Složení noční atmosféry WASP-121 b rovněž naznačuje vertikální mísení – transport plynu z hlubších vrstev atmosféry do fotosféry. Vzhledem k tomu, jak je tato planeta horká, jsme nečekali, že na její noční straně uvidíme metan.“
Naměřené poměry uhlíku k vodíku, kyslíku k vodíku, křemíku k vodíku a uhlíku ke kyslíku v atmosféře naznačují, že atmosféra planety WASP-121 b byla během jejího vzniku obohacena kamínky driftujícími dovnitř při akreci hmoty a doplněnými bombardováním žáruvzdorným materiálem.
„Teplota na denní straně je dostatečně vysoká na to, aby žáruvzdorné materiály – obvykle pevné sloučeniny odolné vůči silnému žáru – mohly existovat jako plynné složky atmosféry planety,“ řekl Thomas Evans-Soma, astronom z University of Newcastle.
Ve své studii astronomové použili techniku zvanou pozorování fázové křivky, která spočívá ve sledování planety při jejím oběhu kolem hvězdy, aby zjistili, jak se mění její jasnost. Tato pozorování poskytují pohled na denní i noční polokouli a jejich chemické složení.
„Úspěšné využití Webbova teleskopu k detekci těchto prvků a charakterizaci atmosféry WASP-121 b demonstruje schopnosti dalekohledu a vytváří precedens pro budoucí studie exoplanet,“ řekla Pietteová.
Studie byla publikována v časopise Nature Astronomy.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí