V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Webbův teleskop objevil oxid křemičitý v atmosféře ultrahorkého jupitera WASP-121 b
07.06.2025
Credit: T. Müller, MPIA & HdA
Astronomové zjistili pomocí vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) v atmosféře planety WASP-121 b vodu, oxid uhelnatý a oxid křemičitý na denní straně a metan na noční straně planety. Jedná se o první a jediný případ detekce oxidu křemičitého v atmosféře jakékoliv planety – včetně planet ve Sluneční soustavě i mimo ni.
WASP-121 b je přibližně 1,87krát větší než Jupiter a 1,18krát hmotnější než obří planeta Sluneční soustavy. Planeta, kterou objevili v roce 2016 astronomové v rámci průzkumu WASP-South, obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-121, známé též jako TYC 7630-352-1, která je spektrálního typu F6.
Systém WASP-121 se nachází ve vzdálenosti 881 světelných let v jižním souhvězdí Lodní záď. Exoplaneta WASP-121 b je takzvaný ultrahorký jupiter a oběhne kolem WASP-121 za pouhých 1,3 dne. Nachází se tak blízko mateřské hvězdy, že kdyby se k ní přiblížila ještě více, gravitace stálice by ji začala trhat na kusy.
Astronomové odhadují stálou teplotu na denní straně planety na více než 3 000 stupňů Celsia, zatímco na noční straně klesá na 1 500 °C.
„Zjištění oxidu křemičitého v atmosféře WASP-121 b je průlomové – jedná se o první přesvědčivou identifikaci této molekuly v atmosféře jakékoliv planety,“ uvedla Anjali Pietteová, astronomka z Birminghamské univerzity. „Složení noční atmosféry WASP-121 b rovněž naznačuje vertikální mísení – transport plynu z hlubších vrstev atmosféry do fotosféry. Vzhledem k tomu, jak je tato planeta horká, jsme nečekali, že na její noční straně uvidíme metan.“
Naměřené poměry uhlíku k vodíku, kyslíku k vodíku, křemíku k vodíku a uhlíku ke kyslíku v atmosféře naznačují, že atmosféra planety WASP-121 b byla během jejího vzniku obohacena kamínky driftujícími dovnitř při akreci hmoty a doplněnými bombardováním žáruvzdorným materiálem.
„Teplota na denní straně je dostatečně vysoká na to, aby žáruvzdorné materiály – obvykle pevné sloučeniny odolné vůči silnému žáru – mohly existovat jako plynné složky atmosféry planety,“ řekl Thomas Evans-Soma, astronom z University of Newcastle.
Ve své studii astronomové použili techniku zvanou pozorování fázové křivky, která spočívá ve sledování planety při jejím oběhu kolem hvězdy, aby zjistili, jak se mění její jasnost. Tato pozorování poskytují pohled na denní i noční polokouli a jejich chemické složení.
„Úspěšné využití Webbova teleskopu k detekci těchto prvků a charakterizaci atmosféry WASP-121 b demonstruje schopnosti dalekohledu a vytváří precedens pro budoucí studie exoplanet,“ řekla Pietteová.
Studie byla publikována v časopise Nature Astronomy.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz