Aktuality AK

Kometárním překvapením roku 2010 by se mohla stát C/2009 R1 (McNaught). V současnosti je pozorovatelná na ranní obloze nad východním obzorem jako objekt na hranici viditelnosti pouhým okem. Na její spatření však máme asi jen 14 dní, než se ztratí ve sluneční záři. Autorem doprovodného snímku je Michael Jäger (Rakousko). V článku najdete i vyhledávací mapky.

# 11.6. 2010 - fotografie komety za Valašského Meziříčí

Jednou ze záhad ve Sluneční soustavě je tzv. superrotace Venuše – jev známý od konce 60. let minulého století: větry unášející oblačnost vanou na Venuši rychleji než rotuje samotná planeta. Astronomové navrhli několik teorií, avšak žádná z nich nepodala zcela uspokojivé vysvětlení. S novou teorií přišli astronomové z Mexika.

Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). V souladu s výpočty odborníků došlo k předpokládané srážce asi před 200 roky.

Radioastronomové učinili překvapivý objev, když odhalili velké množství plynných oblaků vodíku nad rovinou naší Galaxie. Tato plynná oblaka hrají důležitou roli ve vývoji galaxií. Složení těchto oblaků jasně ukazuje, že mají původ v disku Mléčné dráhy a jsou důležitou součástí naší Galaxie.

Astronomové informovali o objevu planetární soustavy, v níž roviny oběžných drah dvou exoplanet jsou navzájem skloněny vůči sobě v ostrém úhlu. Toto zjištění znamená, že studium exoplanetárních soustav bude mnohem složitější. Astronomové nemohou dále předpokládat, že všechny planety obíhají kolem svých mateřských hvězd v jedné rovině jako je tomu v naší Sluneční soustavě.

Pravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.

Astrofyzikové na University of California Santa Barbara jsou prvními vědci, kteří identifikovali dva bílé trpaslíky v dvojhvězdné soustavě, jenž se navzájem zakrývají. To umožnilo první přímé určení průměru velmi vzácného bílého trpaslíka složeného převážně z hélia.

Japonská kosmická agentura JAXA vypustila k Venuši kosmickou sondu AKATSUKI. Přístrojové vybavení sondy se zaměří na zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru. Společně s kosmickou sondou odstartovala i sluneční plachetnice.