Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK
Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Oblast intenzivního vzniku hvězd – 30 Doradus – je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno. Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, by mohl být další známou kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii.
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později – 25. listopadu 2011 – se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.
Mezinárodní tým astronomů použil jasné světlo vzdálených záblesků gama jako sondu ke studiu složení velmi vzdálených galaxií. Nová pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT překvapivě odhalila, že některé z galaxií v mladém vesmíru jsou bohatší na těžší chemické prvky než naše Slunce.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 ve spolupráci s Hvězdárnou v Partizánskom (Slovenská republika) seminář na téma KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA, který je realizován v rámci projektu Obloha na dlani. Přednášky budou zaměřeny především na téma Kosmické technologie a pilotované lety.
Nové fotografie protoplanetárního disku, tvořeného plynem a prachem v okolí hvězdy podobné Slunci, poprvé ukázaly spirálním ramenům podobné útvary v blízkosti hvězdy. Tyto charakteristické rysy mohou poskytnout vodítko ke zjištění přítomnosti ukryté a doposud nepozorovatelné planety.
Astronomové přesně změřili průměr vzdálené trpasličí planety Eris, která při svém pohybu Sluneční soustavou zakryla slabou hvězdu. Úkaz byl pozorován na konci roku 2010 teleskopy v Chile včetně nového belgického dalekohledu TRAPPIST, který se nachází na observatoři La Silla. Měření ukázala, že Eris je, pokud jde o velikost, prakticky identickým dvojčetem Pluta. Povrch Eris odráží velké množství světla, což naznačuje, že by mohl být rovnoměrně pokrytý tenkou vrstvou ledu patrně vymrzlého z atmosféry. Výsledky byly zveřejněny 27. října 2011 v odborném časopise Nature.
Naše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je „neviditelná“, její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Povaha skryté hmoty je záhadná – a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.
Astronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz