V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Deformace Saturnova prstence F
29.07.2010
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km (na obrázku je vidět v levém dolním rohu) narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obrázek v úvodu článku představuje pohled severním směrem, sluneční paprsky osvětlují jednu stranu prstence pod úhlem pouhých 10° vůči rovině prstence. Snímek byl pořízen 1. 6. 2010 ve viditelném světle úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini. V tu dobu se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,3 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/pixel.
Jemné kolize
Při oběhu měsíce Prometheus kolem planety Saturn dochází k jeho pozvolným kolizím s rozptýlenými částicemi na vnitřním okraji prstence F. Protáhlý měsíc vytahuje z prstence úzké proudy materiálu, čímž zanechává v pozadí tmavé pruhy (relativně prázdná místa).
Prometheus oběhne kolem planety Saturn jednou za 14,7 hodiny. Na každém oběhu po eliptické dráze dosahuje místa, kdy je nejdále od planety (v tzv. apocentru) a zároveň je nejblíže k prstenci F. V tomto bodě gravitace měsíce právě nejsilněji působí na „proudy“ materiálu a vytahuje je ven z centrální části prstence.
Zpočátku materiál velikosti prachových zrníček, který byl vytahován pryč z prstence, směřoval k přední straně měsíce Prometheus. Postupně se proud materiálu stále více posouval dále za měsíc Prometheus, protože částice v prstenci F obíhají pomaleji než samotný měsíc. Dochází k vytváření oblastí, které získávají podobu delších a tmavších pruhů.
K vytváření takovýchto útvarů dochází v prstenci periodicky na každém oběhu Promethea. Když se měsíc znovu dostane do apocentra, gravitací vytahuje z prstence další proud materiálu. Protože měsíc obíhá rychleji než částice v prstenci, nová deformace je vytvořena v odlišné části prstence – přibližně 3,2° před dřívější oblastí. Prstenec postupně dostává podobu vějíře.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4070
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz