Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km (na obrázku je vidět v levém dolním rohu) narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obrázek v úvodu článku představuje pohled severním směrem, sluneční paprsky osvětlují jednu stranu prstence pod úhlem pouhých 10° vůči rovině prstence. Snímek byl pořízen 1. 6. 2010 ve viditelném světle úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini. V tu dobu se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,3 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/pixel.
Jemné kolize
Při oběhu měsíce Prometheus kolem planety Saturn dochází k jeho pozvolným kolizím s rozptýlenými částicemi na vnitřním okraji prstence F. Protáhlý měsíc vytahuje z prstence úzké proudy materiálu, čímž zanechává v pozadí tmavé pruhy (relativně prázdná místa).
Prometheus oběhne kolem planety Saturn jednou za 14,7 hodiny. Na každém oběhu po eliptické dráze dosahuje místa, kdy je nejdále od planety (v tzv. apocentru) a zároveň je nejblíže k prstenci F. V tomto bodě gravitace měsíce právě nejsilněji působí na „proudy“ materiálu a vytahuje je ven z centrální části prstence.
Zpočátku materiál velikosti prachových zrníček, který byl vytahován pryč z prstence, směřoval k přední straně měsíce Prometheus. Postupně se proud materiálu stále více posouval dále za měsíc Prometheus, protože částice v prstenci F obíhají pomaleji než samotný měsíc. Dochází k vytváření oblastí, které získávají podobu delších a tmavších pruhů.
K vytváření takovýchto útvarů dochází v prstenci periodicky na každém oběhu Promethea. Když se měsíc znovu dostane do apocentra, gravitací vytahuje z prstence další proud materiálu. Protože měsíc obíhá rychleji než částice v prstenci, nová deformace je vytvořena v odlišné části prstence – přibližně 3,2° před dřívější oblastí. Prstenec postupně dostává podobu vějíře.

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4070
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí