Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Na noc z 23. na 24. srpna 2009 byl předpovězen zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování.
Dvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich „slunce“.
Slunce rotovalo více než 10krát rychleji v době svého mládí než dnes, přičemž generovalo mnohem silnější magnetické pole a jeho celková aktivita byla mnohem intenzivnější.
Jedním z nejkrásnějších objektů na obloze, který můžeme jako obyvatelé severní polokoule pozorovat, je bezesporu Mlhovina v Andromedě. Tento sousední hvězdný ostrov se stovkami miliard stálic se nachází ve vzdálenosti přes 2 miliony světelných let od nás, a na obloze se promítá do souhvězdí Andromedy (And).
Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.
Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma kamennými planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Při obdobné události vznikl náš Měsíc.
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku. 
Dva nezávislé týmy astronomů pořídili za pomoci nejmodernějšího přístrojového vybavení VLT dosud nejpodrobnější snímky Betelgeuse. Odhalily okolo hvězdy závoj plynu a na samotné Betelgeuse prozradily gigantickou bublinu.
Dlouho očekávaná událost se stala skutečností. Vstupní bránu Hvězdárny Valašské Meziříčí překročil – aniž něco tušil – návštěvník s pořadovým číslem 1 000 000. Stalo se tak ve středu 29. července 2009 v podvečerních hodinách.
Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě, říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz