Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Doslova téměř ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. otevřena v letním období pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce), a to v pracovní dny a v sobotu i v denní dobu. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2010 v době od 9:00 do 16:00 hodin.

Astronomové poprvé v historii sledovali super-rychlé proudění v atmosféře exoplanety – velmi důkladně studovaného 'horkého Jupitera' HD 209458b. Přesná pozorování oxidu uhelnatého ve spektru atmosféry planety odhalila, že z horké denní strany planety vane na chladnou noční stranu extrémně silný vítr. Stejná pozorování vědcům také umožnila poprvé změřit skutečnou oběžnou rychlost planety.

Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).

Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.

Tento nový, obdivuhodný snímek galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře byl pořízen teleskopem ESO/VISTA na observatoři Paranal (Chile) v rámci jedné z jeho prvních pozorovacích kampaní. Díky pozorování v infračerveném oboru není pohled tolik ovlivněn prachem. Teleskop odhalil nesčetné množství chladnějších hvězd a v centrální části galaxie objevil příčku, která je ve viditelném světle zcela nepozorovatelná.

Dnes se předpokládá, že Země a Měsíc vznikly jako důsledek gigantické tečné srážky dvou planet o velikosti Marsu a Venuše. Až dosud se mělo za to, že k události došlo v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo asi 30 miliónů roků. Nové výzkumné práce vedou k závěru, že se Země a Měsíc musely zformovat mnohem později.

Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány.

Astronomové měli poprvé v historii možnost přímo sledovat pohyb planety poblíž mateřské hvězdy. Tato planeta má ze všech přímo pozorovaných exoplanet nejmenší oběžnou dráhu, která je srovnatelná s drahou Saturnu. Těleso pravděpodobně vzniklo velmi podobným způsobem jako obří plynné planety v naší Sluneční soustavě.

Valašská astronomická společnost pořádá v sobotu 19. června 2010 od 21:00 hodin ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a městem Rožnovem pod Radhoštěm netradiční astronomickou akci.

Na primární zrcadlo nového robotického teleskopu TRAPPIST na observatoři La Silla v Chile dopadlo první světlo. Jméno dalekohledu je akronymem plného názvu přístroje „TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope“ a prozrazuje, že teleskop je určen především ke studiu planetárních soustav.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí