Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Pokud byste si chtěli zaplavat v některém z jezer na Titanu, nebylo by to uskutečnitelné: zdejší jezera totiž nejsou podobná pozemským. Jezera na Titanu jsou vzhledem k okolní teplotě -180 °C zaplněna místo vody kapalným metanem a etanem. Data, pořízená sondou Cassini ukazují, že jezera jsou koncentrována především na severní polokouli.
Na tomto snímku, který pořídila kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory, je zachycena centrální oblast pozůstatku po výbuchu supernovy, označovaného jako Cassiopeia A (zkráceně Cas A), tj. pozůstatku po explozi hmotné hvězdy.
Po splnění úkolů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS se velitel 21. základní posádky Frank De Winne (Belgie), kosmonaut Roman Romaněnko (Rusko) a astronaut Robert Thirsk (Kanada) usadili v návratové kabině ruské kosmické lodi Sojuz, odpojili se od orbitálního komplexu a vrátili se zpět na Zemi.
Další úchvatný záběr vzniklý díky přístrojům ESO odhaluje mladou hvězdokupu Trumpler 14. Množství jemných detailů ze života rozsáhlé rodiny hvězd bylo možné odhalit jedině díky přístroji MAD na dalekohledu ESO/VLT. Dosud nikdy nebyla pomocí adaptivní optiky zobrazena větší plocha oblohy.
Co bylo dřív: supermasivní černé díry horečně hltající hmotu nebo obří galaxie v nichž sídlí? Z posledních mimořádných pozorování osamocené černé díry vyplývá úplně jiný scénář. Černé díry si mohou doslova „postavit“ svou vlastní galaxii.
Vojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Okřídlený raketoplán je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).
aneb Poetické odpoledne na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dění na obloze je neopakovatelné a denně vám může přinést úžasné zážitky.
Neobyčejný a detailní pohled přes hustá prachová mračna zahalující výduť Galaxie umožnil astronomům objevit neobvyklý mix hvězd, tvořících kulovou hvězdokupu Terzan 5. Podobné složení dosud nebylo v centrální části Galaxie pozorováno.
Souhvězdí Orion je oblastí vzniku velmi hmotných hvězd – výsadní postavení zde má především známá Mlhovina v Orionu. Způsob, jakým hmotné hvězdy vznikají, zůstává částečně záhadou, protože tyto hvězdy se vyskytují velmi vzácně.
Nová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její 'poslední chod' – zkroucenou menší spirální galaxii.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí