Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Nedávno absolvovalo šest segmentů beryliového zrcadla pro nový kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sérii kryogenních testů v X-ray & Cryogenic Facility at NASA's Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama, USA. V průběhu zkoušek byla zrcadla vystavena působení mimořádně nízkých teplot klesajících na -248 °C, což umožnilo technikům dodavatele změřit s mimořádnou přesností, jak se mění tvar zrcadla při ochlazování.
S těmito výsledky měření budou zrcadla dopravena lodí do Tinsley Corp. v Redmond, Kalifornie, k definitivnímu vybroušení povrchu za pokojové teploty. Na základě mapy zjištěných povrchových nepřesností bude následně každé zrcadlo doleštěno do požadovaného tvaru optické plochy. Když zrcadla absolvují další kolo zkoušek za nízkých teplot v Marshall Space Flight Center, měla by se již „zdeformovat“ do ideálního tvaru.
Ve vybavení Marshall Space Flight Center je největší zkušební rentgenové zařízení na světě a vynikající pracoviště pro uskutečnění kryogenních zkoušek a optických testů v čistých prostorách. Další série zkoušek zrcadel v Marshall Space Flight Center se očekává v srpnu 2010.
Objektiv dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) se bude skládat celkem z 18 zrcadel. Každý segment bude dvakrát prověřován v Marshall Center's X-ray & Cryogenic Facility, aby bylo zaručeno, že zrcadlo bude udržovat v kosmických podmínkách přesný tvar. Druhá zkouška se uskuteční již po nanesení tenké vrstvičky zlata.
Zkoušky za nízkých teplot odhalí, jak jednotlivá zrcadla mění svůj tvar v rozsahu operačních teplot, za jakých budou pracovat v kosmickém prostředí. To astronomům napoví, jak kvalitně bude kosmický teleskop zobrazovat zdroje infračerveného záření.
Kosmický dalekohled je zkonstruován tak, aby jeho zrcadla zůstala po celou dobu studená, což umožní astronomům studovat záření infračervených zdrojů, které se bude odrážet od povrchu zrcadel, a také optimalizovat přístroje k detekci tohoto světla. Teplé vesmírné objekty vyzařují infračervené záření nebo-li teplo. Pokud by byl kosmický dalekohled JWST příliš teplý, slabé infračervené záření ze vzdálených galaxií by se ztratilo v tepelném šumu samotných zrcadel. Proto musí objektiv a další přístroje kosmického teleskopu pracovat za velmi nízkých teplot kolem -228 °C.
Start kosmické observatoře JWST je v současné době naplánován na červen 2014. Rozložený objektiv dalekohledu, sestavený z 18 segmentů, bude mít průměr 6,5 m. Pozorovací stanoviště observatoře bude v tzv. Lagrangeově libračním bodě L2, který se nachází ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země v opačném směru než Slunce. Zaměří se především na výzkum zdrojů infračerveného záření. Bude například pátrat po prvních galaxiích, které se zformovaly v raném vesmíru – krátce po jeho vzniku.
Kosmický dalekohled se původně vyvíjel pod označením NGST (Next Generation Space Telescope). Teprve v září 2002 dostal jméno James Webb Space Telescope po bývalém administrátoru NASA. Cena projektu se odhaduje na 5 miliard dolarů.
Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=31323
autor: František Martinek