Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK
Dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) pořídil tento pozoruhodný záběr otevřené hvězdokupy NGC 2100, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, nedaleké satelitní galaxii, je asi 15 milionů let stará. Hvězdokupa je obklopena zářícím plynem blízké mlhoviny Tarantula.
Jednou z nejjasnějších komet roku 2011 bude podle současných předpokladů dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd). Již v současnosti je pozorovatelná malými dalekohledy a ve středně velkých přístrojích je již nyní za bezměsíčné noci ozdobou podzimní oblohy.
Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
S posledním dnem letošních prázdnin skončil také významný projekt v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, jehož cíle naplňovala naše hvězdárna přesně 12 měsíců. Projekt s názvem Výstavou ke spolupráci a poznání jsme realizovali společně s naším partnerem - Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste.
S výsledky realizace projektu jsme velmi spokojeni a věříme, že jsou spokojeni i všichni žáci a studenti, kteří jej mohli v předchozím školním roce plně využívat. I když projekt končí, jeho aktivity a možnosti využití nadále pokračují.
Seznamte se s úspěšným projektem, který může využít třeba i vaše škola.
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km.
Naše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají „dolů“ z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. Mléčná dráha by rychle spotřebovala svoji zásobu plynu na stavbu hvězd, pokud by nebyl k dispozici nový materiál opět doplňující jeho množství.
Když hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Ty se mohly rozptýlit po celé Sluneční soustavě.
Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.
Astronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y – tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz