NASA a ESA společně na Mars

Zástupci NASA a Evropské kosmické agentury ESA vybrali vědecké experimenty pro první společnou misi k Marsu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž start je naplánován na rok 2016, bude studovat chemické složení atmosféry rudé planety včetně zjišťování přítomnosti metanu. Tento plyn, jehož přítomnost byla v marťanské atmosféře objevena v roce 2003, může naznačovat přítomnost života na Marsu.

Organizace NASA a ESA se pustily do společného programu výzkumu Marsu, čímž byla vytvořena zcela nová aliance pro budoucí výpravy na tuto planetu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter je první z plánované řady společných výprav, které by měly vyústit v dopravu vzorků z povrchu Marsu do pozemních laboratoří. Vědci celého světa byli přizváni k návrhu vědeckého vybavení plánovaných kosmických sond.

„Ke komplexní realizaci výzkumu Marsu potřebujeme využít veškeré talenty, které máme k dispozici,“ říká David Southwood, ESA Director for Science and Robotic Exploration. „Nyní organizace ESA a NASA spojily své síly k realizaci společné mise ExoMars Trace Gas Orbiter. Mezi její hlavní úkoly výzkumu patří určení vlastností atmosféry, především zjištění přítomnosti stopových prvků, jako je metan.“

„Poprvé jsme zjistili přítomnost metanu pomocí sondy Mars Express v roce 2003; NASA tuto informaci jasně potvrdila. Mapování přítomnosti metanu nám dále umožní studovat další zajímavé otázky: Je Mars živou planetou? A pokud ne, může tomu být v budoucnu jinak?“

ESA a NASA nyní společně vybraly 5 vědeckých přístrojů z 19 návrhů, předložených v lednu 2010 jako odpověď na výzvu zúčastnit se první společné mise. Byly vybírány na základě posouzení různých parametrů, například zda mají nejvyšší vědeckou důležitost, nejnižší riziko a zda na jejich vývoji budou spolupracovat mezinárodní týmy vědců a techniků z obou stran Atlantiku.

„Nezávisle na sobě NASA a ESA udělaly v tomto směru úžasné objevy,“ říká Ed Weiler (NASA's Science Mission Directorate, Washington). „Společný výzkum může snížit množství duplicitní práce, zvýšit naši výkonnost a vést k získání výsledků, jaké by zřejmě žádná organizace nedosáhla samostatně.“

Sonda Trace Gas Orbiter (start v roce 2016) ponese navíc zkušební evropský přistávací modul. Celou sestavu vynese na dráhu k Marsu americká nosná raketa.

Další mise ExoMars, s jejímž startem se počítá v roce 2018, dopraví na povrch Marsu dvě pojízdné laboratoře. Evropský rover bude vybaven vrtákem k odběru podpovrchových vzorků materiálu, rover NASA bude schopen uchovávat odebrané vzorky horniny pro případnou dopravu na Zemi v nedaleké budoucnosti. NASA zajistí vypuštění obou pojízdných vědeckých laboratoří a jejich přistání na povrchu Marsu.

Tyto aktivity jsou určeny na podporu a realizaci společného projektu, a na podporu zvýšení vědeckého potenciálu společné mise Mars sample-return mission (start v roce 2020), která počítá s první dopravou vzorků z povrchu Marsu na Zemi.

Seznam schválených vědeckých přístrojů pro sondu Trace Gas Orbiter:

MATMOS (Mars Atmospheric Trace Molecule Occultation Spectrometer) – infračervený spektrometr ke zjišťování velmi nízkých koncentrací molekul v atmosféře;

SOIR/NOMAD – infračervený spektrometr k určování stopových prvků v atmosféře a ke zmapování jejich výskytu na povrchu planety;

EMCS (ExoMars Climate Sounder) – infračervený radiometr poskytující denní globální měření množství prachu, vodní páry a dalších chemických sloučenin v atmosféře;

HiSCI (High-resolution Stereo Color Imager) – kamera poskytující čtyřbarevné stereoskopické snímky s rozlišením 2 m/pixel;

MAGIE (Mars Atmospheric Global Imaging Experiment) – širokoúhlá multispektrální kamera poskytující celkové snímky jako podporu pro další přístrojové vybavení.

Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEM6XEZNZBG_index_0.html

autor: František Martinek