Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

Pravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.

Astrofyzikové na University of California Santa Barbara jsou prvními vědci, kteří identifikovali dva bílé trpaslíky v dvojhvězdné soustavě, jenž se navzájem zakrývají. To umožnilo první přímé určení průměru velmi vzácného bílého trpaslíka složeného převážně z hélia.

Japonská kosmická agentura JAXA vypustila k Venuši kosmickou sondu AKATSUKI. Přístrojové vybavení sondy se zaměří na zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru. Společně s kosmickou sondou odstartovala i sluneční plachetnice.

Zatímco evropská družice Proba-2 mířila svým hlavním přístrojem na Slunce, dívala se rovněž zpět, na svoji domovskou planetu. Tento širokoúhlý pohled na Zemi byl pořízen experimentální kamerou, která je menší než šálek na kávu.

ESO zveřejnila nádherný záběr blízké galaxie M83 pořízený kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na Paranal Observatory v Chile. Snímek zachycuje galaxii v infračerveném oboru spektra a demonstruje impozantní schopnosti kamery, které umožnily vytvořit jeden z nejostřejších a nejdetailnějších záběrů M83 dosud pořízených z povrchu Země.

Nová infračervená fotografie, pořízená kosmickou observatoří NASA s názvem WISE ukazuje mlhovinu Tadpole (Tadpole Nebula, IC 410/NGC 1893), oblast formování hvězd v souhvězdí Vozky (Auriga). Od Země je vzdálena 12 000 světelných roků. Jak družice WISE skenovala oblohu, pořídila rovněž tento snímek, na nichž jsou kromě jiného zachyceny dvě planetky a stopy dvou družic.

Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek divoké hvězdné porodnice – mlhoviny 30 Doradus. Vložený obrázek představuje zvětšený výřez snímku, na kterém je zachycena velmi hmotná hvězda, která byla pravděpodobně vyhozena ze své rodné „kolébky“ statnějším sourozencem.

Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako „pruhovaného obra“ se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.

Dva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Tyto částice pocházejí velmi pravděpodobně z mateřského tělesa, které se jen velmi málo změnilo od počáteční fáze vzniku a vývoje naší planetární soustavy.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá každý pracovní den ve večerních hodinách akce nazvané Beseda u dalekohledu (BUD), zaměřené na pozorování zajímavých objektů na obloze. Následující měsíce jsou vhodné především k pozorování jasných objektů, jako je Měsíc či některé planety.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí