Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Mezinárodní kosmická stanice ISS patří k nejjasnějším nepřírodním objektům, které můžete na obloze pozorovat. V druhé polovině listopadu 2009 nastalo opět období večerních přeletů, a jeden takový (ve spojení s krátkým okamžikem dobrého počasí) jsme využili k získání tohoto záběru.
Díky schopnosti teleskopu ESO/VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené ‘upíří hvězdou’, která v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila.
Na rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu – tlak slunečního záření – k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.
Detailní studium vzorku 500 hvězd, z nichž 70 obklopuje známý planetární systém, posloužilo k vyřešení letité záhady slunečního lithia. Tým astronomů využívajících výkonný spektrograf ESO/HARPS objevil, že hvězdy slunečního typu obklopené planetami mnohem efektivněji ničí lithium ve svém nitru, než stejné hvězdy bez planetárních systémů.
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km rychlostí 7,7 km/s.
Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu HR 8799. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně „ohrožovány“ malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného jemným prachem.
Kamera WFC3, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Astronomové nalezli stopy dosud neznámého gigantického uskupení galaxií, jenž se nachází bezmála 7 miliard světelných let od nás. Objev byl umožněn pouze díky spojení dvou nejvýkonnějších dalekohledů světa. Jedná se o první pozorování takto významné struktury ve vzdáleném vesmíru, které poskytne detailnější pohled na kosmickou pavučinu a její vznik.
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající „prsty“ materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu.
Kombinace tří snímků ze tří unikátních teleskopů – ESO/VLT na Cerro Paranal, ESO/MPG 2,2 metrového teleskopu na La Silla a kosmické obseratoře HST – poskytla úplně nový pohled na hvězdokupu Klenotnice (Jewel Box).
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí