Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Na mezinárodní konferenci ESO/CAUP v portugalském Portu, věnované výzkumu exoplanet, představil tým vědců pracujících s přístrojem HARPS celkem 32 nově nalezených objektů. Potvrdil tak pozici HARPS jako světově nejúspěšnějšího lovce exoplanet. Započtením nových těles se zvýšil počet známých exoplanet s nízkou hmotností o plných 30 %.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle.
Do programu vědeckých výzkumů Evropské kosmické agentury ESA bylo pro období 2015-2025 vybráno 8 z celkového počtu 50 podaných návrhů. Největší evropská mise LAPLACE bude realizována kolem roku 2020. Jejím úkolem bude výzkum planety Jupiter a jejích dvou měsíců Ganymed a Europa.
Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.
Vůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti a slanosti vody v oceánech jsou důležité pro zlepšení našich představ o zákonitostech počasí.
Dne 5. října 2009 byla oficiálně zahájena dvouměsíční expedice 'GalileoMobil', jejímž úkolem je ukázat mladým lidem v Chile, Bolívii a Peru krásy oblohy a astronomie. Projekt je podporován ESO a dalšími partnery.
Spitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu – zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet. Vnitřní okraj nového prstence začíná ve vzdálenosti 6 miliónů km od planety a jeho vnější okraj se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů km.
Snímek představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory. Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST. 
V průběhu měsíce října můžeme v ranních hodinách sledovat zajímavé divadlo, vzájemné úkazy planet Venuše, Saturn a Merkur. Dne 8. října ráno došlo k přiblížení Merkuru k Saturnu na vzdálenost 20’ a Venuše vše „sledovala“ nedaleko, jen 5,5°. 
Astronomové odhalili zajímavou situaci v okolí mladé hvězdy. Něco, snad další hvězda či planeta, svým působením vytváří shluk materiálu v protoplanetárním disku, který hvězdu obklopuje. Pozorování uskutečněná pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu na oběžné dráze kolem Země tak poskytla výjimečný pohled do počáteční fáze formování planet.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz