Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Betelgeuse je od nás tak daleko, že se i v největších dalekohledech jeví jako jasný bod. Astronomové přesto s využitím interferometrie na infračervených vlnových délkách dokázali rozlišit povrch hvězdy a rekonstruovat tuto „fotografii“ rudého veleobra.
Dne 6. ledna 2010 byl v rámci projektu LINEAR objeven neznámý objekt. Po jeho umístění na stránky NEO-CP určené pro následná pozorování, bylo odhaleno, že se jedná o kometu. Všichni pozorovatelé se ale shodli, že má velmi neobvyhlý vzhle. Komety měla jen malou komu bez centrální kondenzace a dlouhý přímý ohon. Proč tomu tak je, odhalil teprve HST.
Vysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy, je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné „těžké váhy“ se mohou zrodit velmi podobně jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.
ESO zveřejnila nádherný záběr okolí obří hvězdné porodnice NGC 3603. Snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Za přírodní ‚divadelní oponou‘ je zde skryta jedna z nejzářivějších a nejkompaktnějších hvězdokup naší Galaxie. Hvězdokupa také obsahuje tu nejhmotnější hvězdu, jaká byla dosud ‘zvážena’.
Největší sluneční dalekohled bude postaven na vrcholu sopky Haleakala, Maui, Havajské ostrovy, v nadmořské výšce 3 084 m n. m. Dalekohled ATST bude vybaven objektivem o průměru 4 m. Stane se světovou vlajkovou lodí při výzkumu magnetických jevů ve sluneční atmosféře.
Rozdíly v četnosti a rychlosti kometárních impaktů na povrch velkých Jupiterových měsíců Ganymed a Kallisto před asi 3,8 miliardami roků mohou vysvětlit velké rozdíly ve složení jejich povrchu a vnitřních struktur. Vyplývá to ze závěrů výzkumu pracovníků Southwest Research Institute.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT identifikovali v cizí galaxii černou díru hvězdné hmotnosti, která je mnohem dále než všechny ostatní dosud známé objekty tohoto typu. Svou hmotností 15krát převyšuje Slunce a je tak druhou nehmotnější hvězdnou černou dírou, kterou známe.
Závěr ledna 2010 je ve znamení velmi nízkých teplot. Ne, že by se jednalo o něco příliš neobvyklého, či extrémního, ale vzhledem k průběhu posledních několika zim, především v letech 2007 a 2008, které byly teplotně nadprůměrné, jsou současné mrazy jevem, se kterým jsme se již nějakou dobu nesetkali.
SOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř, pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře – ve výšce 14 km nad zemským povrchem. Pomůže mj. vyřešit otázku vzniku Sluneční soustavy.
Tepelný štít je důležitou součástí každého kosmického dopravního prostředku, který při návratu z vesmíru vstupuje vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Nová generace tepelných štítů bude možná využívat supravodivé magnety.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí