Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.
Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, v okolí blízkých hvězd, a to na základě periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy. Přechází-li „neviditelná“ planeta před kotoučkem hvězdy, na krátkou dobu ji zastíní a astronomové zaregistrují pokles její jasnosti. Při analýze takovýchto napozorovaných úkazů astronomové nezaregistrují pouze samotný fakt přítomnosti exoplanety, ale dovedou určit i její průměr a dobu oběhu kolem mateřské hvězdy. Zatím bylo na základě pozorování družice NASA s názvem Kepler odhaleno 1235 kandidátů na planety.
Vědci předpokládají, že v okolí hvězd podobných Slunci může existovat velké množství planet podobných Zemi a obíhajících v tzv. zóně života. Odhaduje se, že přibližně 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci může vlastnit planetu podobnou Zemi. To znamená, že u každé 37. hvězdy (v horším případě u každé 70. hvězdy) může existovat planeta vhodná pro život. Jako podobnou Zemi označují astronomové planetu o velikosti 0,8 a 3 průměry Země. Zónou života je označována oblast v okolí hvězdy, v níž může na povrchu přítomné planety existovat voda v kapalném stavu.
Autoři nové vědecké práce předpokládají, že za tři roky pozorování může družice Kepler objevit zhruba 12 Zemi podobných exoplanet. A kolem hvězd naší Galaxie může kroužit minimálně 500 miliónů, možná až 50 miliard planet! To je zajisté dobrá zpráva pro existenci pravděpodobného života mimo Zemi.
Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta mimo Sluneční soustavu, najdeme v katalogu exoplanet již 539 „úlovků“. Jsou mezi nimi mladé, staré, mimořádně horké či ledově chladné exoplanety, ale také terestrické trpasličí planety či plynní obři. Můžeme jen spekulovat, na kolika z nich panují obyvatelné podmínky.
Zdroj: http://www.space.com/10982-kepler-alien-planets-billion-galaxy.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí