S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Po více než deseti obězích kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy a po šesti průletech kolem planet bude sonda NASA s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging, start 3. 8. 2004) navedena 17. března 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur. Kosmická sonda s dlouhou životností – nesoucí na své palubě sedm vědeckých přístrojů, patřičně chráněná před žhavým prostředím v blízkosti Slunce – bude jako první sonda kroužit kolem planety obíhající nejblíže Slunci.
„Od počátku této mise je naším cílem je shromáždit první komplexní informace o Merkuru z oběžné dráhy,“ říká Sean Solomon (Carnegie Institution of Washington), hlavní vedoucí projektu MESSENGER. „V době startu, tj. před více než 6,5 rokem, se tento cíl zdál vzdáleným snem. Nyní je sonda připravena tento sen uskutečnit.“
Zhruba 33 hodiny před hlavním manévrem pro navedení na oběžnou dráhu kolem Merkuru dvě antény sítě NASA Deep Space Network (DSN) – jedna hlavní a jedna záložní – začnou sondu MESSENGER sledovat nepřetržitě. Přibližně 2 hodiny před navedením sondy na oběžnou dráhu bude počet sledovacích antén zvýšen na pět – čtyři budou společně přijímat signál ze sondy, pátá bude záložní a bude použita v případě potřeby.
Asi hodinu před zážehem hlavního motoru bude změněna konfigurace slunečních panelů, telekomunikačních systémů, výškoměru a dalších autonomních systémů a kosmická sonda, fungující přesně podle povelů předaných do palubního počítače minulý týden z řídícího centra. Sonda změní polohu vůči Merkuru pro uskutečnění manévru k navedení na oběžnou dráhu.
Hlavní raketový motor sondy bude v činnosti asi 15 minut, čímž dojde ke snížení rychlosti, k „zachycení“ sondy gravitačním polem Merkuru a k jejímu navedení na oběžnou dráhu kolem planety. V USA bude ještě 17. března, ve střední Evropě již asi 1 h 45 minut (po půlnoci) nového dne, tj. 18. března 2011. Při tomto manévru se rychlost sondy sníží o 862 m/s a bude spotřebováno asi 31 % zásob pohonných hmot v nádržích sondy. Zbytek bude sloužit k následným korekcím dráhy.
Po navedení na oběžnou dráhu se sonda natočí směrem k Zemi a bude pokračovat v dalších operacích. Signály budou přijímat antény sítě DSN a předávat je do řídícího centra v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL) in Laurel, Maryland, USA, kde budou data analyzována. Předpokládá se, že zhruba jednu hodinu po uskutečnění brzdícího manévru bude řídící středisko schopno potvrdit, zda sonda byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru.
V době navádění na oběžnou dráhu kolem Merkuru bude sondu dělit od Země vzdálenost 155 miliónů km – kolem planety bude kroužit po velmi protáhlé eliptické dráze ve výšce přibližně 200 km až 15 000 km jednou za 12 hodin (během primární mise sondy).
„První dva týdny se zaměříme na zjištění, zda všechny systémy sondy pracují dobře i v horkém prostředí v blízkosti Slunce,“ říká Eric Finnegan (APL). „Počínaje 23. březnem budou všechny vědecké přístroje postupně zapnuty a zkontrolovány a od 4. dubna začne vědecká fáze mise, sonda bude na Zemi předávat první napozorované údaje.“
Vůbec první informace o Merkuru sonda již na Zemi vyslala, a to při předcházejících průletech kolem planety, které se uskutečnily 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009.
Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/news_room/details.php?id=159
autor: František Martinek