Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Uvnitř kulových hvězdokup, jako je například hvězdokupa Messier 12 (M 12), kterou vidíte na fotografii pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, existuje vysoká koncentrace hvězd. Takovéto objekty jsou proto žádaným a překrásným cílem pro astronomickou fotografii.
Avšak přeplněný životní prostor v této kulové hvězdokupě rovněž vytváří domov pro exotické binární soustavy, v nichž jsou dvě hvězdy pevně uvězněny na drahách, po kterých navzájem obíhají jedna kolem druhé, přičemž hmota z jedné hvězdy je pohlcována druhou složkou dvojhvězdy. V důsledku jejího zahřívání dochází k produkci rentgenového záření.
Podle názoru astronomů takovéto rentgenové záření vzniká při velmi těsném setkání hvězd ve značně přehuštěném prostoru – v tomto případě v kulových hvězdokupách. Přestože hvězdokupa M 12 se jeví docela difúzní (s rozptýlenými hvězdami) v porovnání s běžnými kulovými hvězdokupami, i zde mohou být takovéto zdroje rentgenového záření objeveny.
Astronomové rovněž zjistili, že kulová hvězdokupa M 12 je domovem podstatně menšího počtu hvězd s malou hmotností, než se doposud předpokládalo. Při nedávném výzkumu (2005) astronomové použili dalekohled VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO, k určení jasností a barev více než 16 000 hvězd ve hvězdokupě M 12. Astronomům je známa také pod označením NGC 6218 a obsahuje přibližně 200 000 hvězd. Hmotnost většiny z nich se pohybuje v rozsahu 0,2 až 0,8 hmotnosti Slunce. Na základě těchto měření se předpokládá, že téměř 1 milión hvězd s nízkou hmotností byl z kulové hvězdokupy M 12 vytržen v době, kdy prolétala nejhustějšími oblastmi naší Galaxie při svém oběhu kolem galaktického jádra.
Zdá se, že klid vyzařující z tohoto pohledu na kulovou hvězdokupu M 12 je zavádějící a hvězdokupa musela v minulosti prodělat násilné narušení své stavby a struktury.
Kulová hvězdokupa M 12 je od Země vzdálena asi 23 000 světelných let a na obloze se její poloha promítá do souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Její fotografie publikovaná v úvodu článku byla získána pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Barevné podání obrázku bylo vytvořeno sloučením tří expozic, a to přes modrý filtr (na obrázku modrá barva), přes červený filtr (na obrázku zelená barva) a přes filtr propouštějící blízké infračervené záření (na fotografii červená barva). Celkové expoziční časy byly postupně 1 360 s, 200 s a 264 sekundy. Snímek zaujímá na obloze oblast o rozměru 3,2 x 3,1 obloukové minuty (pro porovnání: Měsíc v úplňku má průměr přibližně 30 obloukových minut).
Zdroj: http://spacespin.org/article.php/110366-hubble-messier-12-deceptive
autor: František Martinek