Aktuality AK

Nová studie publikovaná v Ecology and Evolution Henrikem Svensmarkem z DTU Space ukázala, že exploze hvězd, známé také jako supernovy, výrazně ovlivnily rozmanitost mořského života za posledních 500 milionů let. Fosilní záznamy byly rozsáhle studovány a odhalily významné rozdíly v rozmanitosti forem života v průběhu geologické historie. Základní otázkou v evoluční biologii je identifikace procesů odpovědných za tyto výkyvy.

Tým oceánografů ze Scripps Institution of Oceanography ve spolupráci s kolegou z Chungnam National University a dalším z University of Hawaii zmapoval 19 000 dosud neznámých podmořských sopek ve světových oceánech pomocí radarových satelitních dat. Ve svém článku publikovaném v časopise Earth and Space Science skupina vědců popisuje, jak použili radarová družicová data k měření hromadění mořské vody, aby našli a zmapovali podmořské sopky, a vysvětluje, proč je důležité, aby to bylo provedeno.

Nyní, ve svém pátém roce pobytu ve vesmíru, zůstává satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) ověnčený strhujícími úspěchy. Kamery TESS zmapovaly více než 93 % celé oblohy, objevily 329 nových světů a tisíce dalších kandidátů na exoplanety. A také poskytly nové pohledy na širokou škálu kosmických jevů od hvězdných pulsací a explodujících hvězd až po supermasivní černé díry.

Solar Orbiter je pokročilá vědecká observatoř ESA, jejímž cílem je odhalit záhady chování Slunce pořizováním detailních snímků a studiem jeho neprozkoumaných polárních oblastí. Výzkumníci analyzují data z různých přístrojů, aby se zabývali otázkami týkajícími se cyklu magnetické aktivity Slunce, koronálního ohřevu, vytváření slunečního větru a jeho účinků na Zemi.

Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.

Inspirována renesanční vizí Leonarda da Vinciho, NASA v současnosti připravuje svůj vědecký návrat do atmosféry a na povrch Venuše pomocí mise známé jako DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gass, Chemistry and Imaging – Hluboká atmosféra Venuše, zkoumání vzácných plynů, chemie a zobrazování).

Evropská sonda odstartovala v pátek 14. 4. 2023 na téměř desetileté putování za průzkumem Jupiteru a tří jeho ledových měsíců, které by mohly obsahovat vodní oceány pod ledovou kůrou. Cesta začala perfektním ranním startem evropské rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany na pobřeží Jižní Ameriky. Po několika napjatých minutách kontroloři zachytili první signály z kosmické sondy.

Vzácná a bizarní kosmická událost zahrnující tři masivní černé díry vedla k objevu bezprecedentního jevu: supermasivní černé díry pohybující se neuvěřitelnou rychlostí a za sebou zanechávající 200 000 světelných let dlouhou stopu novorozených hvězd. Tato mimořádná stopa formování hvězd, náhodně zachycená Hubbleovým vesmírným teleskopem HST, je výsledkem černé díry, která se řítí mezigalaktickým prostorem a spouští novou tvorbu hvězd, když naráží na plyn před sebou. Událost, popisovaná jako hra galaktického kulečníku, je pravděpodobně výsledkem mnoha kolizí mezi supermasivními černými dírami, takže astronomové touží po dalším zkoumání pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba a rentgenové observatoře Chandra.

Studie vedená Susanou Iglesiasovou z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) odhalila přítomnost velkého množství složitých organických molekul v jedné z nejbližších oblastí tvorby hvězd. Výsledky byly publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Susan Iglesias-Groth a Martina Marín-Dobrincic z Polytechnické univerzity v Cartageně objevily přítomnost četných prebiotických molekul v oblasti tvorby hvězd IC348 molekulárního mračna Perseus. Hvězdokupa je stará asi 2-3 miliony roků.

Astronomové vedeni Durhamskou univerzitou objevili jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny, s hmotností více než 30 miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce, a to s využitím gravitační čočky a superpočítačových simulací na zařízení DiRAC HPC. Tato průkopnická technika, která simuluje světlo putující vesmírem, umožnila vědcům přesně předpovědět dráhu světla, jak je vidět na skutečných snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Objev byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.