Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

02.10.2022

Když Jupiter dosáhl opozice se Sluncem v pondělí 26. září 2022, hvězdáři mohli očekávat neuvěřitelný pohled na planetu po celou noc. Z pozorovacího stanoviště na zemském povrchu nastává opozice se Sluncem, když astronomický objekt vychází na východě v okamžiku, kdy Slunce zapadá na západě. Astronomický objekt a Slunce se nacházejí na opačných stranách zeměkoule. Každých 13 měsíců je Jupiter v opozici, stává se větším a jasnějším než v jinou dobu v průběhu roku.

Avšak to není všechno. Tentokrát se Jupiter také přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 59 roků. To se stává proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po přesných kruhových drahách, z čehož vyplývá, že planety míjejí jedna druhou v odlišných vzdálenostech v jednotlivých rocích. Tento letošní pohled byl mimořádný, protože největší přiblížení Jupitera k Zemi se zřídka shoduje s jeho opozicí. Jupiter byl vzdálen od Země přibližně 590 miliónů kilometrů v okamžiku největšího přiblížení, což je zhruba stejná vzdálenost, jako v roce 1963. Tato obří plynná planeta je přibližně 965 miliónů kilometrů daleko od Země v době největší vzdálenosti (když je v konjunkci se Sluncem).

V dobrém binokuláru jsou viditelné pásy (přinejmenším centrální pás) a tři nebo čtyři galileovské měsíce,“ říká Adam Kobelski, který pracuje jako astrofyzik v NASA’s Marshall Space Flight Center v Huntsville, Alabama. „Je důležité si připomenout, že Galileo Galilei pozoroval tyto měsíce v 17. století svým dalekohledem.“

Kobelski doporučuje větší dalekohled k pozorování Jupiterovy Velké rudé skvrny a přítomných pásů v mnohem větším detailu. Například dalekohled o průměru 10 cm a větší vybavený přídavnými filtry pro zelenou a modrou barvu by zlepšil viditelnost těchto útvarů. Ideální místo pozorování bude ve vyšších polohách s tmavou a suchou oblohou, dodává Kobelski.

Pohledy byly nádherné několik dnů před a několik dnů po 26. září,“ říká Kobelski. „Tak využijte dobré počasí po obou stranách tohoto data a pozorujte. Kromě Měsíce to bude nejjasnější objekt na obloze,“ dodal Kobelski. I v těchto dnech je však Jupiter dobře pozorovatelný, doporučuji navštívit nejbližší hvězdárnu.

Ačkoliv bylo detekováno celkem 79 měsíců Jupitera, z nich bylo pojmenováno 53 satelitů. Io, Europa, Ganymed a Kallisto – čtyři největší satelity – jsou také označovány jako galileovské měsíce. Jsou tak pojmenovány po svém objeviteli, kterým byl Galileo Galilei, který je objevil v roce 1610. V binokuláru nebo v dalekohledu budou galileovské měsíce vypadat jako jasné tečky střídavě po obou stranách Jupitera.

Fotografie planety Jupiter pořízená 
sondou Juno 30. 12. 2020

Kosmická sonda NASA s názvem Juno, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety 4. 7. 2016, se věnuje výzkumu Jupitera a jeho měsíců. Svoji cestu vesmírem započala startem v roce 2011 a o pět let později dosáhla svého cíle. V trvání posledních šesti let sonda pořídila nádherné fotografie a spoustu dalších dat o Jupiterově mohutné atmosféře, vnitřní struktuře, vlastním magnetickém poli a magnetosféře.

Vědci mají zato, že studiem Jupitera mohou směřovat k zásadním objevům o vzniku celé Sluneční soustavy. Mise Juno byla nedávno prodloužena až do roku 2025 nebo do ukončení životnosti sondy.

Dalším velkým projektem k výzkumu planety Jupiter bude sonda Europa Clipper. Tato sonda bude studovat Jupiterův ikonický měsíc Europa, o kterém je známo, že pod jeho ledovou kůrou se nachází rozsáhlý oceán kapalné vody. Vědci NASA se budou snažit zjistit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro výskyt života. Start sondy Europa Clipper je naplánován na říjen roku 2024.

Zdroj: https://scitechdaily.com/dont-miss-jupiter-to-reach-opposition-closest-approach-to-earth-in-59-years/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies