S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Když Jupiter dosáhl opozice se Sluncem v pondělí 26. září 2022, hvězdáři mohli očekávat neuvěřitelný pohled na planetu po celou noc. Z pozorovacího stanoviště na zemském povrchu nastává opozice se Sluncem, když astronomický objekt vychází na východě v okamžiku, kdy Slunce zapadá na západě. Astronomický objekt a Slunce se nacházejí na opačných stranách zeměkoule. Každých 13 měsíců je Jupiter v opozici, stává se větším a jasnějším než v jinou dobu v průběhu roku.
Avšak to není všechno. Tentokrát se Jupiter také přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 59 roků. To se stává proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po přesných kruhových drahách, z čehož vyplývá, že planety míjejí jedna druhou v odlišných vzdálenostech v jednotlivých rocích. Tento letošní pohled byl mimořádný, protože největší přiblížení Jupitera k Zemi se zřídka shoduje s jeho opozicí. Jupiter byl vzdálen od Země přibližně 590 miliónů kilometrů v okamžiku největšího přiblížení, což je zhruba stejná vzdálenost, jako v roce 1963. Tato obří plynná planeta je přibližně 965 miliónů kilometrů daleko od Země v době největší vzdálenosti (když je v konjunkci se Sluncem).
„V dobrém binokuláru jsou viditelné pásy (přinejmenším centrální pás) a tři nebo čtyři galileovské měsíce,“ říká Adam Kobelski, který pracuje jako astrofyzik v NASA’s Marshall Space Flight Center v Huntsville, Alabama. „Je důležité si připomenout, že Galileo Galilei pozoroval tyto měsíce v 17. století svým dalekohledem.“
Kobelski doporučuje větší dalekohled k pozorování Jupiterovy Velké rudé skvrny a přítomných pásů v mnohem větším detailu. Například dalekohled o průměru 10 cm a větší vybavený přídavnými filtry pro zelenou a modrou barvu by zlepšil viditelnost těchto útvarů. Ideální místo pozorování bude ve vyšších polohách s tmavou a suchou oblohou, dodává Kobelski.
„Pohledy byly nádherné několik dnů před a několik dnů po 26. září,“ říká Kobelski. „Tak využijte dobré počasí po obou stranách tohoto data a pozorujte. Kromě Měsíce to bude nejjasnější objekt na obloze,“ dodal Kobelski. I v těchto dnech je však Jupiter dobře pozorovatelný, doporučuji navštívit nejbližší hvězdárnu.
Ačkoliv bylo detekováno celkem 79 měsíců Jupitera, z nich bylo pojmenováno 53 satelitů. Io, Europa, Ganymed a Kallisto – čtyři největší satelity – jsou také označovány jako galileovské měsíce. Jsou tak pojmenovány po svém objeviteli, kterým byl Galileo Galilei, který je objevil v roce 1610. V binokuláru nebo v dalekohledu budou galileovské měsíce vypadat jako jasné tečky střídavě po obou stranách Jupitera.
Kosmická sonda NASA s názvem Juno, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety 4. 7. 2016, se věnuje výzkumu Jupitera a jeho měsíců. Svoji cestu vesmírem započala startem v roce 2011 a o pět let později dosáhla svého cíle. V trvání posledních šesti let sonda pořídila nádherné fotografie a spoustu dalších dat o Jupiterově mohutné atmosféře, vnitřní struktuře, vlastním magnetickém poli a magnetosféře.
Vědci mají zato, že studiem Jupitera mohou směřovat k zásadním objevům o vzniku celé Sluneční soustavy. Mise Juno byla nedávno prodloužena až do roku 2025 nebo do ukončení životnosti sondy.
Dalším velkým projektem k výzkumu planety Jupiter bude sonda Europa Clipper. Tato sonda bude studovat Jupiterův ikonický měsíc Europa, o kterém je známo, že pod jeho ledovou kůrou se nachází rozsáhlý oceán kapalné vody. Vědci NASA se budou snažit zjistit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro výskyt života. Start sondy Europa Clipper je naplánován na říjen roku 2024.
autor: František Martinek