Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

02.10.2022

Když Jupiter dosáhl opozice se Sluncem v pondělí 26. září 2022, hvězdáři mohli očekávat neuvěřitelný pohled na planetu po celou noc. Z pozorovacího stanoviště na zemském povrchu nastává opozice se Sluncem, když astronomický objekt vychází na východě v okamžiku, kdy Slunce zapadá na západě. Astronomický objekt a Slunce se nacházejí na opačných stranách zeměkoule. Každých 13 měsíců je Jupiter v opozici, stává se větším a jasnějším než v jinou dobu v průběhu roku.

Avšak to není všechno. Tentokrát se Jupiter také přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 59 roků. To se stává proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po přesných kruhových drahách, z čehož vyplývá, že planety míjejí jedna druhou v odlišných vzdálenostech v jednotlivých rocích. Tento letošní pohled byl mimořádný, protože největší přiblížení Jupitera k Zemi se zřídka shoduje s jeho opozicí. Jupiter byl vzdálen od Země přibližně 590 miliónů kilometrů v okamžiku největšího přiblížení, což je zhruba stejná vzdálenost, jako v roce 1963. Tato obří plynná planeta je přibližně 965 miliónů kilometrů daleko od Země v době největší vzdálenosti (když je v konjunkci se Sluncem).

V dobrém binokuláru jsou viditelné pásy (přinejmenším centrální pás) a tři nebo čtyři galileovské měsíce,“ říká Adam Kobelski, který pracuje jako astrofyzik v NASA’s Marshall Space Flight Center v Huntsville, Alabama. „Je důležité si připomenout, že Galileo Galilei pozoroval tyto měsíce v 17. století svým dalekohledem.“

Kobelski doporučuje větší dalekohled k pozorování Jupiterovy Velké rudé skvrny a přítomných pásů v mnohem větším detailu. Například dalekohled o průměru 10 cm a větší vybavený přídavnými filtry pro zelenou a modrou barvu by zlepšil viditelnost těchto útvarů. Ideální místo pozorování bude ve vyšších polohách s tmavou a suchou oblohou, dodává Kobelski.

Pohledy byly nádherné několik dnů před a několik dnů po 26. září,“ říká Kobelski. „Tak využijte dobré počasí po obou stranách tohoto data a pozorujte. Kromě Měsíce to bude nejjasnější objekt na obloze,“ dodal Kobelski. I v těchto dnech je však Jupiter dobře pozorovatelný, doporučuji navštívit nejbližší hvězdárnu.

Ačkoliv bylo detekováno celkem 79 měsíců Jupitera, z nich bylo pojmenováno 53 satelitů. Io, Europa, Ganymed a Kallisto – čtyři největší satelity – jsou také označovány jako galileovské měsíce. Jsou tak pojmenovány po svém objeviteli, kterým byl Galileo Galilei, který je objevil v roce 1610. V binokuláru nebo v dalekohledu budou galileovské měsíce vypadat jako jasné tečky střídavě po obou stranách Jupitera.

Fotografie planety Jupiter pořízená 
sondou Juno 30. 12. 2020

Kosmická sonda NASA s názvem Juno, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety 4. 7. 2016, se věnuje výzkumu Jupitera a jeho měsíců. Svoji cestu vesmírem započala startem v roce 2011 a o pět let později dosáhla svého cíle. V trvání posledních šesti let sonda pořídila nádherné fotografie a spoustu dalších dat o Jupiterově mohutné atmosféře, vnitřní struktuře, vlastním magnetickém poli a magnetosféře.

Vědci mají zato, že studiem Jupitera mohou směřovat k zásadním objevům o vzniku celé Sluneční soustavy. Mise Juno byla nedávno prodloužena až do roku 2025 nebo do ukončení životnosti sondy.

Dalším velkým projektem k výzkumu planety Jupiter bude sonda Europa Clipper. Tato sonda bude studovat Jupiterův ikonický měsíc Europa, o kterém je známo, že pod jeho ledovou kůrou se nachází rozsáhlý oceán kapalné vody. Vědci NASA se budou snažit zjistit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro výskyt života. Start sondy Europa Clipper je naplánován na říjen roku 2024.

Zdroj: https://scitechdaily.com/dont-miss-jupiter-to-reach-opposition-closest-approach-to-earth-in-59-years/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies