V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.
Seznam známých a podezřelých černých děr představuje zhruba 20 potvrzených černých děr v rentgenových dvojhvězdách a dalších 50 rentgenových zdrojů je podezřelých z toho, že obsahují černé díry na základě jejich vlastností v oboru rentgenového záření. A dále několik klidných rentgenových dvojhvězd, v nichž jsou černé díry podezřelé vzhledem k dynamickým vlastnostem, a rovněž izolovaní kandidáti na černé díry objevení prostřednictvím gravitační mikročočky.
Černá díra Gaia BH1 je odlišná v několika ohledech od jiných známých černých děr ve dvojhvězdách – je pouze 1 600 světelných roků daleko a je velmi jasná.
Společně s nedostatkem materiálu z akrečního disku a skutečnosti, že zářící hvězda je klidná a pomalu rotuje, umožňuje to studovat systém velmi detailně v optickém oboru, než je běžné pro černé díry v rentgenových dvojhvězdách.
"Toto je první jednoznačná detekce Slunci podobné hvězdy obíhající kolem černé díry v naší Galaxii,“ říká Kareem El-Badry, astrofyzik na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics and the Max Planck Institute for Astronomy.
Kareem El-Badry se svými spolupracovníky původně identifikoval systém Gaia BH1 jako potenciálně obsahující černou díru na základě analýzy dat z evropské družice Gaia mapující charakteristiky hvězd v naší Galaxii. Družice Gaia zachytila nepatrné nepravidelnosti v pohybu hvězdy způsobené gravitací neviditelného hmotného objektu.
K výzkumu systému v mnohem větším detailu autoři použili spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph instalovaný na dalekohledu Gemini North, který měřil rychlost doprovázející hvězdy obíhající kolem černé díry a poskytl velmi přesná měření její oběžné periody.
Následná pozorování pomocí dalekohledu Gemini byla rozhodující k vymezení oběžného pohybu a odtud i hmotnosti obou složek systému Gaia BH1. To umožnilo výzkumníkům identifikovat centrální těleso jako černou díru s hmotností zhruba 10krát převyšující hmotnost Slunce.
„Když jsme měli k dispozici první náznaky, že systém obsahuje černou díru, bylo to pouze jeden týden předtím, kdy se oba objekty nacházely nejblíže k sobě na svých oběžných drahách,“ říká Kareem El-Badry. „Měření jsou v tomto okamžiku zásadní k přesnému určení hmotnosti těles binárního systému. Schopnost dalekohledu Gemini k poskytnutí rychlých opakovaných pozorování byla rozhodující k úspěchu projektu. Jestliže bychom zmeškali toto úzké okno, museli bychom čekat další rok.“
Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/gaia-bh1-11364.html a https://scitechdaily.com/astronomers-discover-closest-black-hole-to-earth-in-our-cosmic-backyard/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí