Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Nové závěry z kosmické sondy Juno, kterou NASA vypustila k Jupiteru, napovídají, že největší planeta Sluneční soustavy je domovem tzv. „plytkých blesků“. Neočekávaná podoba těchto elektrických výbojů má svůj původ v oblacích kontaminovaných roztokem vody a čpavku, zatímco blesky na Zemi vznikají ve vodních oblacích. Další nová zjištění napovídají, že prudké bouře, kterými je obří plynná planeta proslulá, mohou vést k vytvoření rozbředlých, na amoniak bohatých ledových krup.
Skupina astronomů z Izraele a USA objevila rozsáhlý proud více než 250 hvězd extragalaktického původu v sousedství Sluneční soustavy. „Galaxie se vyvíjejí na základě pohlcování jiných galaxií,“ říká hlavní autorka článku Lina Necib, postgraduální vědecká pracovnice na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech (California Institute of Technology).
Tato působivá bublina plynu – planetární mlhovina známá pod označením NGC 2899 – svou symetrickou strukturou, krásnými barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla. Na novém snímku, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, jako by se vznášela a poletovala oblohou plnou hvězd. Ještě nikdy nebyl tento objekt vyfotografován v tak jemných detailech dokonce i se slabými okrajovými partiemi.
Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.
NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.
První helikoptéra, která se pokusí létat na jiné planetě než Země, je zázrakem techniky. Když v pozdním létě odstartuje rover NASA s názvem Mars 2020 Perseverance z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, průkopnický experiment se poveze s ním: jedná se o důmyslné zařízení Mars Helicopter s názvem Ingenuity (důvtip či vynalézavost). Ingenuity má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu, má však obrovské ambice.
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet. Záběry systémů s větším počtem extrasolárních planet jsou dosud ojedinělé a zaznamenat přímo více než jednu exoplanetu obíhající kolem hvězdy podobné Slunci se astronomům zatím nedařilo vůbec. Taková pozorování však mohou vědcům pomoci pochopit, jak se formovaly a vyvíjely planety ve Sluneční soustavě.
První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.
Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.
Skupina astronomů z Japonska detekovala 12 hvězdných erupcí včetně tzv. super-erupce na hvězdě AD Leonis, což je trpasličí hvězda spektrální třídy M, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 16 světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lva.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz