Aktuality AK

Fázový přechod v raném vesmíru mění sílu interakce mezi temnou a normální hmotou. Temná hmota zůstává jednou z největších záhad moderní fyziky. Je jasné, že musí existovat, protože bez temné hmoty nelze vysvětlit například pohyb galaxií. Nikdy se ale nepodařilo v experimentu odhalit temnou hmotu. V současné době existuje mnoho návrhů na nové experimenty: zaměřují se na detekci temné hmoty přímo prostřednictvím jejího rozptylu ze složek atomových jader detekčního prostředí, tj. protonů a neutronů.

Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.

Vědci používající Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) k nahlédnutí hluboko do srdce dvojice splývajících galaxií známých jako UGC 4211 objevili dvě černé díry rostoucí vedle sebe, jen 750 světelných let od sebe. Koncepce výtvarníka na úvodním obrázku ukazuje pozdní fázi sloučení galaxií a jejích dvou centrálních černých děr. Binární černé díry jsou nejblíže u sebe, jaké byly kdy pozorovány na více vlnových délkách.

Vědci odhalili rychle se pohybující skrytý proud látky emitovaný z hvězdy MWC 349A, který se pohybuje rychlostí 500 kilometrů za sekundu. Při studiu maserů kolem podivné hvězdy MWC 349A vědci objevili něco neočekávaného: dříve neviditelný výtrysk materiálu tryskající z plynného disku hvězdy neuvěřitelně vysokou rychlostí. Tým se sídlem v Centru astrofyziky Harvard & Smithsonian věří, že výtrysk je způsoben silným magnetickým polem obklopujícím hvězdu.

Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.

Podle nové studie publikované v Physical Review Letters je možné, že temná hmota je složena z ultralehkých temných fotonů, které mohly hrát roli při zahřívání vesmíru. Tato hypotéza je podle výzkumníků ve skvělé shodě s pozorováními ze spektrografu Cosmic Origin Spectrograph (COS) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu HST, který pozoruje spletitou a difúzní síť vláken známých jako „kosmická síť“, která existuje mezi galaxiemi.

Vesmírný dalekohled NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope) zobrazil vnitřní oblasti prachového disku obklopujícího blízkou hvězdu typu červeného trpaslíka. Tato pozorování představují první případ, kdy byl dříve známý disk zobrazen prostřednictvím infračerveného záření. Poskytují také vodítko ke složení disku.

Hledání proměnných hvězd typu RR Lyrae vedlo k odhalení některých z nejvzdálenějších hvězd v halo Mléčné dráhy, ve vzdálenosti milionu světelných let. Astronomové objevili 208 vzdálených proměnných hvězd známých jako hvězdy RR Lyrae ve hvězdném halu Mléčné dráhy. Nejvzdálenější z těchto hvězd jsou od Země vzdáleny více než milion světelných let, což je téměř polovina vzdálenosti k naší sousední galaxii M31 v souhvězdí Andromedy, která je vzdálená asi 2,5 milionu světelných let.

Rusko oznámilo ve středu 11. ledna 2022, že příští měsíc vyšle prázdnou kosmickou loď Sojuz (bez posádky) k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, aby přivezla domů tři astronauty, jejichž plánovaná návratová kabina byla pravděpodobně poškozena zásahem malého meteoroidu.

Nová studie zjistila, že Mars byl na počátku své existence pokryt až 300 metrů hlubokými oceány. Mars je známý svým načervenalým odstínem, ale věří se, že planeta byla kdysi modrá a pokrytá vodou. Skutečnost, že Mars mohl mít v minulosti vodu, nás přibližuje k pochopení, zda planeta mohla podporovat život nebo ne. Mezi výzkumníky panuje všeobecná shoda, že na Marsu v určitém okamžiku historie planety byla voda, ale rozsah a trvání této vody je stále předmětem debat.