Webbův teleskop se zaměřil na Neptun, jeho prstenec a měsíce

NASA uvolnila nádhernou fotografii pořízenou kosmickým teleskopem James Webb Space Telescope (JWST), na níž je zachycena obří ledová planeta Neptun, její prachové prstence a sedm měsíců. Neptun, který se nachází 30krát dále od Slunce než Země, obíhá ve vzdáleném temném regionu ve Sluneční soustavě.

Neptun je jedinou planetou ve Sluneční soustavě, která není pozorovatelná bez dalekohledu – pouhým okem – a první planetou, která byla matematicky předpovězena před svým objevem. V roce 2011 tato velmi hmotná planeta zkompletovala teprve svůj jeden oběh kolem Slunce v trvání 165 let od svého objevu v roce 1846.

Neptun je charakterizován jako ledový obr vzhledem k chemickému složení jeho nitra. V porovnání s plynnými obry Jupiterem a Saturnem je mnohem bohatší na těžší chemické prvky, než je vodík a hélium. To je snadno patrné na modrém zbarvení vzhledu Neptunu na snímcích pořízených ve viditelném světle pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu. Je to způsobeno určitým množstvím plynného metanu přítomného v atmosféře.

Voyager 2 je jediná kosmická sonda, která zblízka studovala planetu Neptun. Prolétla kolem ní v roce 1989 na své cestě ven ze Sluneční soustavy.

„Uplynuly více než tři dekády od události, kdy jsme naposled spatřili Neptunovy slabé prachové prstence a nyní je to poprvé, kdy je můžeme pozorovat v infračerveném světle,“ říká Heidi Hammelová, expertka na soustavu Neptunu a interdisciplinární vědecká pracovnice pro Webbův teleskop. „Mimořádně kvalitní a precizní fotografie pořízené přístroji na JWST umožňují detekovat velmi slabé prstence Neptunu.“

Kamera NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě Webbova kosmického dalekohledu pozorovala v oboru blízkého infračerveného záření v rozsahu 0,6 až 5 mikronů, takže planeta Neptun se nejevila v modré barvě. Ve skutečnosti plynný metan tak silně absorbuje červené a infračervené záření, že planeta je docela temná v oboru blízkého infračerveného záření, kromě oblastí, kde jsou přítomná oblaka ve vysokých výškách.

Oblaka tvořená metanovým ledem jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo ještě předtím, než je absorbováno plynným metanem. Velmi nepatrná tenká linie jasného kroužku planetárního rovníku může být „vizuálním podpisem“ globální atmosférické cirkulace, která pohání větry a bouře na Neptunu.

Atmosféra klesá a ohřívá se na rovníku, a tudíž září v oboru infračerveného světla více než okolní studený plyn.

Již dříve známý vír na jižním pólu je patrný i na snímku z Webbova dalekohledu, avšak vůbec poprvé kosmický teleskop odhalil kontinuální pás oblaků ve vysokých výškách Neptunu, které jej obklopují. Webbův kosmický teleskop zachytil rovněž 7 ze 14 známých měsíců planety Neptun včetně jejího velkého a zvláštního měsíce Triton. Pokrytý lesklým zmrzlým kondenzátem dusíku Triton odráží v průměru 70 % slunečního záření, které na něj dopadá.

Neptun se zdá zastíněný, protože atmosféra planety je potemnělá v důsledku absorpce světla metanem v oblasti blízkého infračerveného záření.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-neptune-11218.html

autor: František Martinek