Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tým výzkumníků Čínské akademie věd, který spolupracoval s kolegy z Pekingské univerzity, objevil důkazy navrstveného podpovrchového materiálu v oblasti Utopia Basin na Marsu. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature výzkumníci popsali studijní radarová data získaná roverem Zhurong a odhalili informace o podpovrchové vrstvě v oblasti Utopia Planitia.
Čínská národní kosmická agentura CNSA dopravila rover Zhurong na povrch rudé planety v květnu 2021. Od té doby putoval napříč oblastí Utopia Planitia – v místě impaktního kráteru – mimo jiné studoval okolní terén a materiál, který leží pod povrchem. Doposud rover překonal vzdálenost přibližně 1 171 metrů. Zhurong je vybaven radarem pronikajícím skrz horninu, který „střílel“ nepřetržitě rádiové signály směrem k povrchu během své jízdy, což dovolilo vědcům vytvářet podpovrchovou mapu do hloubky 3 až 10 metrů. Rover má rovněž přístroj, který může vysílat nízkofrekvenční rádiové vlny až do hloubky 100 metrů, ačkoliv jeho rozlišení je mnohem nižší než u radaru.
Astronomové zjistili, že zde jsou přítomny přinejmenším dvě vrstvy materiálu pod povrchem oblastí, podle předpokladu vytvořené přítomností vody. Jedna z vrstev je přibližně v hloubce 10 až 30 metrů a druhá vrstva zhruba 30 až 80 metrů hluboko.
Radar i rádiové vlny jsou schopné rozlišit rozdíl mezi horninou a ledem nebo lávou. Výzkumníci se tudíž pokusili vytvořit teorii vysvětlující vrstvy horniny. Dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že hlubší a starší vrstva vznikla asi jako menší kameny narovnané na větších kamenech v průběhu povodní přibližně před 3 miliardami roků.
Formace, které objevili, by vyžadovaly proud, který by byl rychlý s dostatečnou energií k unášení velkých kamenů. Astronomové dospěli k závěru, že druhá svrchní vrstva mohla vzniknout podobným způsobem – v důsledku povodní před 1,6 miliardami roků. Poznamenávají, že předchozí výzkum vedl k závěru, že zde byla velká ledovcová aktivita v průběhu delšího časového intervalu. Vědci rovněž poznamenávají, že nebyly nalezeny žádné důkazy vulkanické aktivity, která by měla za následek vytvoření jedné či druhé vrstvy.
Zdroj: https://phys.org/news/2022-09-zhurong-rover-evidence-mars-billions.html a https://www.nature.com/articles/d41586-022-03056-1
autor: František Martinek