Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Tým výzkumníků Čínské akademie věd, který spolupracoval s kolegy z Pekingské univerzity, objevil důkazy navrstveného podpovrchového materiálu v oblasti Utopia Basin na Marsu. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature výzkumníci popsali studijní radarová data získaná roverem Zhurong a odhalili informace o podpovrchové vrstvě v oblasti Utopia Planitia.
Čínská národní kosmická agentura CNSA dopravila rover Zhurong na povrch rudé planety v květnu 2021. Od té doby putoval napříč oblastí Utopia Planitia – v místě impaktního kráteru – mimo jiné studoval okolní terén a materiál, který leží pod povrchem. Doposud rover překonal vzdálenost přibližně 1 171 metrů. Zhurong je vybaven radarem pronikajícím skrz horninu, který „střílel“ nepřetržitě rádiové signály směrem k povrchu během své jízdy, což dovolilo vědcům vytvářet podpovrchovou mapu do hloubky 3 až 10 metrů. Rover má rovněž přístroj, který může vysílat nízkofrekvenční rádiové vlny až do hloubky 100 metrů, ačkoliv jeho rozlišení je mnohem nižší než u radaru.
Astronomové zjistili, že zde jsou přítomny přinejmenším dvě vrstvy materiálu pod povrchem oblastí, podle předpokladu vytvořené přítomností vody. Jedna z vrstev je přibližně v hloubce 10 až 30 metrů a druhá vrstva zhruba 30 až 80 metrů hluboko.
Radar i rádiové vlny jsou schopné rozlišit rozdíl mezi horninou a ledem nebo lávou. Výzkumníci se tudíž pokusili vytvořit teorii vysvětlující vrstvy horniny. Dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že hlubší a starší vrstva vznikla asi jako menší kameny narovnané na větších kamenech v průběhu povodní přibližně před 3 miliardami roků.
Formace, které objevili, by vyžadovaly proud, který by byl rychlý s dostatečnou energií k unášení velkých kamenů. Astronomové dospěli k závěru, že druhá svrchní vrstva mohla vzniknout podobným způsobem – v důsledku povodní před 1,6 miliardami roků. Poznamenávají, že předchozí výzkum vedl k závěru, že zde byla velká ledovcová aktivita v průběhu delšího časového intervalu. Vědci rovněž poznamenávají, že nebyly nalezeny žádné důkazy vulkanické aktivity, která by měla za následek vytvoření jedné či druhé vrstvy.
Zdroj: https://phys.org/news/2022-09-zhurong-rover-evidence-mars-billions.html a https://www.nature.com/articles/d41586-022-03056-1
autor: František Martinek