Aktuality AK

Před více než 4 miliardami let, kdy byla Sluneční soustava ještě mladá a Země stále rostla, narazil do naší planety obří objekt velikosti Marsu. Největší část hmoty, která byla vymrštěna z rané Země, vytvořila náš Měsíc. Ale kdy přesně se to stalo, zůstalo záhadou. V nové studii publikované v časopise Geochemical Perspectives Letters vědci použili krystaly, které v roce 1972 přivezli z Měsíce astronauti z Apolla, aby pomohli určit čas vzniku našeho souputníka. Jejich objev posouvá stáří Měsíce o 40 milionů let, na stáří nejméně 4,46 miliardy let.

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal vzdálený záblesk kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu. Tento „rychlý rádiový záblesk“ (FRB – Fast Radio Burst) je nejvzdálenější, jaký byl kdy detekován. Jeho zdroj byl následně pozorován velmi velkým dalekohledem (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO) v galaxii tak vzdálené, že jeho světlu trvalo osm miliard let, než k nám doputovalo. FRB je také jedním z nejenergičtějších, jaké kdy byly pozorovány; v nepatrném zlomku sekundy uvolnil ekvivalent celkové emise našeho Slunce za 30 let.

Mezinárodní tým výzkumníků odkryl důkazy o největší sluneční bouři, jaká kdy byla identifikována studiem prastarých letokruhů stromů. Důkazy poukazují na kolosální nárůst úrovně izotopu uhlíku C14 z doby před 14 300 lety, nalezeného v letokruzích stromů z Francouzských Alp. Vědci objevená kolosální sluneční bouře byla tak silná, že podobná událost by byla v době moderních technologií katastrofální. Dnes by solární bouře takového rozsahu způsobila masivní destrukci energetických sítí a satelitních systémů.

Raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s kosmickou sondou Psyche byla vypuštěna ze startovacího komplexu 39A v pátek 13. října 2023 v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Sonda poletí ke stejnojmennému asteroidu bohatému na kovy obíhajícímu kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem, aby studovala jeho složení. Sonda také nese demonstrační technologii Deep Space Optical Communications, která otestuje laserovou komunikaci za drahou Měsíce. Laserová komunikace by mohla podporovat budoucí průzkumné mise tím, že poskytuje větší šířku pásma pro přenos dat než tradiční radiofrekvenční komunikace.

Studium vzorku z planetky Bennu by mohlo pomoci odpovědět na to, jak se voda dostala na Zemi a jak vznikl život. Dne 24. září tohoto roku se na padáku sneslo k Zemi pouzdro NASA nesoucí vzácnou schránku materiálu ukořistěného z asteroidu. Vesmírná agentura nyní odhalila snímky a předběžnou analýzu vesmírných hornin, které nalezla po zvednutí víka této kapsle.

Institut Nielse Bohra navrhuje použít kilonovy (výbuchy ze splývajících neutronových hvězd) k řešení nesrovnalostí v měření rychlosti rozpínání vesmíru. Počáteční výsledky jsou slibné, ale pro ověření je potřeba více případů. V posledních letech se astronomie ocitla v mírné krizi: Přestože víme, že se vesmír rozpíná, a přestože víme přibližně jak rychle, dva primární způsoby měření této expanze se neshodují. Nyní astrofyzici z Niels Bohr Institute navrhují novou metodu, která může pomoci vyřešit tento problém.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude vyřazena z provozu v roce 2030 po více než 32 letech nepřetržité služby. Přirozeně vyvstávají otázky, co nahradí tuto stanici, která sloužila jako bašta pro životně důležitý výzkum a mezinárodní spolupráci ve vesmíru. Čína v minulosti naznačila, že její vesmírná stanice Tiangong („nebeský palác“) bude nástupcem a rivalem ISS a nabídne astronautům z jiných zemí alternativní platformu pro provádění výzkumu na nízké oběžné dráze. V rámci toho Čína nedávno oznámila plány na zdvojnásobení velikosti Tiangongu v příštích letech.

Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.

Pomocí observatoře H.E.S.S. (High Energy Stereoscopic System) v Namibii vědci detekovali výjimečně vysokoenergetické gama paprsky z pulsaru Vela, což zpochybňuje zavedené teorie o pulzních gama paprscích z takových hvězd. Tyto gama paprsky s energetickými hladinami 200krát intenzivnějšími než jakákoliv předchozí pozorování z pulsaru Vela přiměly výzkumníky k přehodnocení mechanismů, které stojí za tak silnými emisemi. Observatoř H.E.S.S. zaznamenala fotony z pulsaru Vela o energii 20 teraelektronvoltů.

Astronomové používající vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zveřejnili úžasné nové snímky mlhoviny v Orionu, difuzní mlhoviny nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orionu. Úvodní obrázek z Webbovy kamery NIRCam ukazuje mlhovinu v Orionu, její hvězdy a mnoho dalších objektů v bezprecedentním vysokém rozlišení v oboru blízkého infračerveného záření. Mnoho mladých hvězd je obklopeno hustými disky plynu a prachu, kde se mohou vytvářet planety. V jiných případech jsou tyto disky ničeny intenzivním ultrafialovým zářením a silným větrem z nejhmotnějších hvězd v oblasti.