Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Wolf 1069 b je po Proximě Centauri b, Gliese 1061 d, Teegardenově hvězdě c a Gliese 1002 b a c šestou nejbližší exoplanetou o hmotnosti Země, která se nachází v konzervativní obyvatelné zóně své mateřské hvězdy.
„Dosud bylo detekováno více než 5 000 exoplanet a jejich počet stále narůstá, především díky minulým a probíhajícím průzkumům radiálních rychlostí a tranzitů,“ řekla hlavní autorka článku Diana Kossakowski z Institutu Maxe Plancka pro astronomii. „Při hledání analogu Země bylo z těchto tisíců planet zjištěno, že pouze 50 se nachází v takzvané obyvatelné zóně svého hvězdného hostitele, což je cirkumstelární oblast, ve které by mohla potenciálně existovat kapalná voda na povrchu zmíněných planet.“
„Pouze 20 z nich má však pravděpodobně velikost Země, která je definována poloměry mezi 0,8 a 1,6 poloměru Země nebo hmotnostmi mezi 0,5 a 3 hmotnosti Země. Většina z nich byla navíc objevena kolem hvězd typu červených trpaslíků spektrální třídy M, s největší pravděpodobností kvůli snadné detekovatelnosti s ohledem na vyšší poměry hmotnosti a poloměru planety vůči hvězdám.“
Nově objevená exoplaneta o hmotnosti Země obíhá kolem hvězdy Wolf 1069, což je pomalu rotující trpasličí hvězda třídy M s rychlým pohybem. Objevena byla v roce 1920. Hvězda známá také jako Gliese 1253, GJ 1253 nebo Karmn J20260+585 se nachází ve vzdálenosti 31,3 světelných let v souhvězdí Labutě.
„Když jsme analyzovali data hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou toho, co se zdá být planetou o hmotnosti přibližně Země," řekla Diana Kossakowski. „Planeta oběhne hvězdu za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Navzdory blízké poloze přijímá pouze asi 65 % dopadajícího záření, než získává od Slunce Země.“
Nově objevená planeta pojmenovaná Wolf 1069 b je asi 1,36krát hmotnější než Země. Umístění ve vzdálenosti 0,07 astronomické jednotky (AU) od hostitelské hvězdy řadí Wolf 1069 b do obyvatelné zóny.
„Zatímco Wolf 1069 b je slibným kandidátem na další vymezení podmínek ohledně obyvatelnosti, existuje jedna zvláštní vlastnost, kterou sdílí prakticky se všemi planetami v obyvatelných zónách červených trpaslíků,“ uvedli astronomové. „Rotace planety je pravděpodobně slapově vázaná na její oběžné dráze kolem hostitelské hvězdy. Jinými slovy, jedno otočení planety kolem své osy trvá stejně dlouho jako jeden úplný oběh. Protože ke hvězdě je vždy obrácena stejná strana, zažívá věčný den, zatímco na opačné polokouli je neustále noc.“
Planetární signál z exoplanety Wolf 1069 b byl detekován pomocí dat o radiální rychlosti ze spektrografu CARMENES, přístroje instalovaného na dalekohledu o průměru 3,5 metru na observatoři Calar Alto ve Španělsku. „Přístroj CARMENES byl postaven právě za účelem usnadnění objevování co největšího počtu potenciálně obyvatelných světů,“ řekl Jonas Kemmer, astronom z Heidelbergské univerzity.
Wolf 1069 b je pozoruhodný objev, který umožní další průzkum obyvatelnosti planet o hmotnosti Země kolem červených trpaslíků spektrální třídy M, stejně jako případovou studii testování teorií vzniku planet.
Práce vědeckého týmu byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/earth-mass-exoplanet-habitable-zone-wolf-1069-11636.html
autor: František Martinek