Prstenec objeven u transneptunské planetky Quaoar

Nově detekovaný prstenec se nachází ve vzdálenosti 7,4 poloměru od planetky Quaoar – mnohem dále od objektu než prstence kolem Saturnu. Quaoar je transneptunský objekt o průměru asi 1 100 km. Podobně jako trpasličí planeta Pluto i tento objekt přebývá v Kuiperově pásu, v ledovém poli trosek těles podobných kometám. Obíhá ve vzdálenosti 45,1-45,6 astronomických jednotek (AU) od Slunce a má oběžnou dobu 284,5 roku.

Quaoar objevili 4. června 2002 astronomové z California Institute of Technology (Caltech) Michael Brown a Chadwick Trujillo pomocí snímků z dalekohledu na Mount Palomaru. Také známý jako 2002 LM60, má asteroid jeden měsíc Weywot, který obíhá ve vzdálenosti 24 poloměrů planetky Quaoar. Weywot, objevený 22. února 2007, má průměr asi 80 kilometrů.

„Planetární prstence jsou pozorovány nejen kolem obřích planet, ale také kolem malých těles, jako je planetka typu Kentaura s názvem Chariklo a trpasličí planeta Haumea,“ řekl profesor Vik Dhillon z University of Sheffield. „Doposud byly všechny známé husté prstence umístěny dostatečně blízko u jejich mateřských těles.“

„To, co dělá prstenec kolem Quaoaru pozoruhodným, je to, že leží ve vzdálenosti více než sedmi planetárních poloměrů – dvakrát tak daleko, než jaký byl dříve považován za maximální poloměr podle takzvané Rocheovy meze, což je vnější limit pro vzdálenost, kde se předpokládalo, že kruhové systémy mohou přežít. Pro srovnání, hlavní prstence kolem Saturnu leží ve třech planetárních poloměrech. Tento objev si proto vynutí přehodnocení teorií tvorby prstenců.“

Objev byl učiněn pomocí kosmického dalekohledu ESA CHEOPS a pozemních přístrojů, včetně vysokorychlostní kamery HiPERCAM na Gran Telescopio Canarias o průměru 10,4 metru na La Palma. Prstenec je příliš malý a slabý na to, aby byl vidět přímo na obrázku. Místo toho astronomové svůj objev učinili pozorováním zákrytu hvězdy, kdy světlo ze stálice v pozadí bylo blokováno Quaoarem při oběhu kolem Slunce. Událost trvala necelou minutu, ale neočekávaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla, což svědčí o kruhovém systému typu prstence kolem Quaoaru.

„Bylo neočekávané objevit tento nový prstencový systém v naší Sluneční soustavě a dvojnásob neočekávané bylo najít prstence tak daleko od Quaoaru, což zpochybnilo naše předchozí představy o tom, jak takové prstence vznikají,“ řekl Vik Dhillon. „Použití naší vysokorychlostní kamery HiPERCAM bylo klíčem k tomuto objevu, protože událost trvala méně než jednu minutu a prstence jsou příliš malé a slabé, aby je bylo možné vidět na přímém snímku. Každý se dozví o nádherných Saturnových prstencích, když je dítě, takže doufejme, že tento nový objev poskytne další pohled na to, jak vznikly.“

„Na tomto objevu kolem Quaoaru je zajímavé, že prstenec materiálu je mnohem dále než Rocheova mez,“ řekl Dr. Giovanni Bruno, astronom z Astrofyzikální observatoře INAF v Catanii. „To je záhada, protože podle konvenčního myšlení se prstence za hranicí Rocheovy meze během několika desetiletí spojí do malého měsíce. V důsledku našich pozorování musí být klasická představa, že husté prstence přežívají pouze uvnitř Rocheovy meze planetárního tělesa důkladně revidována. První výsledky naznačují, že mrazivé teploty na Quaoaru mohou hrát roli v zabránění slepování ledových částic, ale je zapotřebí více výzkumů.“

Objev byl publikován v časopise Nature.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/quaoar-ring-11639.html a https://scitechdaily.com/space-mystery-unexpected-new-ring-system-discovered-in-our-own-solar-system/

autor: František Martinek