Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Evropská kosmická sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena vydat se na osmiletou odyseu Sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod povrchem ledových měsíců Jupitera mají potenciál hostit mimozemský život. JUICE je prozatím v bílé místnosti svého výrobce Airbus v jihozápadním francouzském městě Toulouse. Ale její dny na naší planetě jsou sečteny.
Kosmická sonda bude brzy umístěna do kontejneru s pečlivě složenými křídly před cestou na evropský kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně u pobřeží Jižní Ameriky. Odtud má v dubnu 2023 odstartovat jedna z nejambicióznějších evropských vesmírných misí vůbec. Vědci a inženýři v Toulouse, kteří strávili roky prací na projektu, jsou zjevně emotivní při pomyšlení, že se rozloučí s tím, čemu říkají „bestie“.
Šestitunová kosmická sonda byla nedávno představena novinářům – bylo předvedeno 10 vědeckých přístrojů, anténa o průměru 2,5 metru pro komunikaci se Zemí a rozměrná řada solárních panelů, které je třeba ještě naposledy otestovat.
Jako dárek na rozloučenou byla na zadní stranu kosmické sondy připevněna pamětní deska na poctu italskému astronomu Galileo Galileimu, který jako první v roce 1610 spatřil Jupiter s jeho největšími měsíci. Vulkanický měsíc Io a jeho ledoví sourozenci Europa, Ganymed a Kallisto byli „prvními satelity objevenými mimo souputník naší Země,“ řekl Cyril Cavel, projektový manažer Airbusu pro sondu JUICE.
Cavel představil kopii Galileova „Sidereus Nuncius“, prvního pojednání založeného na pozorováních provedených dalekohledem. O více než 400 let později poskytne JUICE mnohem jasnější snímky Europy, Ganymeda a Kallisto, než se stane první kosmickou sondou, která bude obíhat kolem jednoho z Jupiterových měsíců.
Země jako „katapult“
Bude to první evropská vesmírná mise, která se vydá do vnějších oblastí Sluneční soustavy, jež začíná za planetou Mars. Jupiter je od Země vzdálen více než 600 milionů kilometrů a JUICE se před plánovaným příletem v červenci 2031 vydá k Jupiteru oklikou. Kosmická sonda urazí celkem dvě miliardy kilometrů, přičemž využije gravitaci Země – poté Venuše – k urychlení na dlouhé cestě ke svému cíli.
„Je to jako katapult, který sondu urychlí k Jupiteru,“ řekl Nicolas Altobelli, vědec projektu JUICE z Evropské vesmírné agentury (ESA). Velké solární panely JUICE – které pokrývají plochu 85 metrů čtverečních, jsou tedy největší, jaké kdy byly postaveny pro meziplanetární kosmickou sondu – umožní absorbovat co nejvíce energie.
Tuto energii bude sonda potřebovat, jakmile překročí „čáru mrazu“ mezi Marsem a Jupiterem, kde by teploty mohly klesnout až k minus 220 stupňům Celsia. Pak bude muset sonda JUICE opatrně „dupnout na brzdy“, aby mohla být navedena na oběžnou dráhu kolem Jupitera.
„Budeme manévr sledovat ze Země, aniž bychom mohli cokoliv udělat – pokud selže, mise bude ztracena,“ řekl Cavel. Na oběžné dráze kolem Jupitera uskuteční sonda 35 průletů kolem Europy, Ganymedu a Kallisto. Poté vstoupí na oběžnou dráhu kolem Ganymeda, největšího ze tří satelitů a nakonec skončí na jeho povrchu.
Nehledáme „velkou rybu“
Kamery, senzory, spektrometry a radary JUICE pronikající skrz led budou zkoumat měsíce, aby určily, zda by mohly být obyvatelné pro minulý nebo současný život. Přístroje se nebudou dívat ani tak na zamrzlý povrch měsíců, ale spíše 10-15 kilometrů hlouběji, kde proudí obrovské tekuté oceány. Toto extrémní prostředí by mohlo být domovem bakterií a jednobuněčných organismů.
Ale mise nebude schopna detekovat „velké ryby nebo živočichy“, řekl generální ředitel ESA Josef Aschbacher. Místo toho bude hledat podmínky schopné podporovat život, včetně kapalné vody a zdroje energie, které by mohly pocházet ze slapového účinku gravitace Jupitera na své měsíce. Měření magnetických signálů by mohlo určit, zda je voda na Ganymedu v kontaktu s jeho skalnatým jádrem, což by umožnilo chemickým prvkům nezbytným pro život „rozpustit se ve vodě,“ řekl Nicolas Altobelli.
Další mise Europa Clipper (NASA) je plánována na rok 2024 za účelem studia měsíce Europa. Pokud se některý z měsíců ukáže jako zvláště dobrý kandidát na hostitele života, „logickým dalším krokem by bylo poslat kosmickou sondu, aby přistála na jeho povrchu,“ řekl Cavel.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-01-europe-juice-spacecraft-ready-explore.html
autor: František Martinek