Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Podle nejnovější studie se masivní černá díra v srdci galaxie v souhvězdí Panny probouzí a v pravidelných intervalech vysílá intenzivní rentgenové záblesky, které vědce zmátly. Astronomové dříve neměli příliš mnoho důvodů věnovat pozornost galaxii SDSS1335+0728, která je od Země vzdálená 300 milionů světelných let.
V roce 2019 však galaxie náhle začala zářit jasem, který obrátil některé teleskopy jejím směrem. V únoru loňského roku si pak chilští astronomové začali všímat pravidelných záblesků rentgenového záření vycházejících z této galaxie.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature Astronomy to bylo znamení, že se spící černá díra v galaxii probouzí ze spánku. Většina galaxií, včetně naší domovské Mléčné dráhy, má ve svém srdci supermasivní černou díru, která se krčí jako pavouk v síti. Tato neviditelná monstra pohlcují vše, co jim přijde do cesty - jejich všemocnému sání neunikne ani světlo. Pokud se nešťastná hvězda přiblíží příliš blízko, roztrhá ji na kusy.
Roztříštěný materiál hvězdy se stává proudem, který se rychle otáčí kolem černé díry a vytváří tzv. akreční disk, který je postupně pohlcován. Černé díry však mohou procházet i dlouhými obdobími nečinnosti, kdy nepřitahují žádnou hmotu.
Po poměrně neklidném období byla jasná kompaktní oblast v srdci galaxie SDSS1335+0728 klasifikována jako „aktivní galaktické jádro“ - a dostala přezdívku „Ansky“. "Tato vzácná událost poskytuje astronomům příležitost pozorovat chování černé díry v reálném čase pomocí několika rentgenových teleskopů", uvedla v prohlášení astronomka Lorena Hernandez-Garcia z chilské univerzity Valparaiso.
Krátkodobá rentgenová vzplanutí galaxie Ansky se nazývají kvaziperiodické erupce neboli QPE (quasiperiodic eruptions). „Je to poprvé, co jsme pozorovali takovou událost u černé díry, která se zřejmě probouzí,“ řekla Hernandez-Garcia. "Zatím nechápeme, co je způsobuje."
Podle současné teorie souvisí QPE s akrečními disky, které vznikají po pohlcení hvězd černými dírami. Neexistují však žádné známky toho, že by galaxie Ansky v poslední době hodovala na nějaké hvězdě. A její vzplanutí jsou poměrně neobvyklá.
„Záblesky rentgenového záření z Ansky jsou desetkrát delší a desetkrát zářivější než záblesky, které vidíme u typického QPE,“ řekl Joheen Chakraborty, doktorand na MIT a člen výzkumného týmu. „Každá z těchto erupcí uvolňuje stokrát více energie, než jsme viděli jinde.“ Chakraborty dodal, že intervaly 4,5 dne mezi těmito výbuchy jsou také nejdelší, jaké kdy byly pozorovány.
„To posouvá naše modely až k jejich hranicím a zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, jak tyto rentgenové záblesky vznikají,“ uvedl v prohlášení. Astronomové museli přijít s několika novými teoriemi, co by mohlo být příčinou těchto podivných záblesků. Jednou z nich bylo, že akreční disk vznikl nasátím plynu do černé díry, která vystřeluje rentgenové záblesky pouze tehdy, když její dráhu zkříží malý nebeský objekt, například hvězda.
„Jednoduše si představte černou díru a disk kolem ní,“ řekl agentuře AFP Norbert Schartel, vedoucí vědecký pracovník teleskopu XMM-Newton Evropské kosmické agentury, který objekt Ansky pozoroval. "Nyní si představte, že hvězda při každém oběhu dvakrát protne disk - vystřelí záblesky - ale pod určitým úhlem, což znamená, že neexistuje žádná skutečně silná síla, která by ji přitahovala," řekl.
Rentgenový astronom Erwan Quintin řekl agentuře AFP, že „v případě QPE jsme stále v bodě, kdy máme více modelů než dat. Potřebujeme více pozorování, abychom pochopili, co se děje."
Zdroj: https://phys.org/news/2025-04-massive-black-hole-virgo-constellation.html
autor: František Martinek