Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Na publikovaném snímku je zachycena dvojhvězda v okamžiku, kdy první bílý trpaslík právě explodoval a vrhá materiál na svého blízkého průvodce, který je také na pokraji exploze. K této události dojde přibližně za 23 miliard let, avšak obě hvězdy explodují během pouhých 4 sekund.
V blízkém vesmíru byla nalezena časovaná kosmická bomba! Pouhých 150 světelných let od nás se nachází dvojice bílých trpaslíků na spirále smrti, která je předurčena k výbuchu supernovy typu 1a. Tento objev potvrzuje dlouholeté teorie a mohl by pomoci odhalit tajemství těchto oslnivých vesmírných explozí. Ačkoliv vybuchne až za 23 miliard let, tak až k tomu dojde, zastíní Měsíc a zanechá ve vesmíru výraznou stopu.
Objev vzácné dvojhvězdy
Astronomové z University of Warwick objevili mimořádně vzácný a hmotný dvojhvězdný systém, který se nachází pouhých 150 světelných let od Země. Tyto dvě hvězdy, dvojice bílých trpaslíků, jsou uzamčeny na těsné oběžné dráze a jsou na cestě k tomu, aby se nakonec srazily a explodovaly jako supernova typu 1a. Až k tomu dojde, očekává se, že exploze bude zářit až desetkrát jasněji než Měsíc v úplňku na noční obloze.
Supernovy typu 1a jsou jedinečným druhem hvězdných explozí, které astronomové používají jako „standardní svíčky“ pro měření vzdáleností ve vesmíru. K těmto explozím dochází, když bílý trpaslík, husté jádro, které zůstane po zániku hvězdy, získá příliš velkou hmotnost, stane se nestabilním a exploduje.
Dva bílí trpaslíci, jeden osud
Vědci již léta předpokládají, že většina supernov typu 1a pochází ze systémů se dvěma těsně obíhajícími bílými trpaslíky. V těchto vzácných sestavách hmotnější hvězda postupně odčerpává materiál ze svého společníka. Jak hmota narůstá, jedna nebo obě hvězdy nakonec explodují. Tento nový objev, publikovaný 4. dubna 2025 v časopise Nature Astronomy, představuje první potvrzené pozorování takového systému, a to přímo v našem galaktickém sousedství.
Dvojice bílých trpaslíků má nejvyšší dosud známou celkovou hmotnost, která je (1,555±0,044) krát větší než hmotnost Slunce. Hmotnější hvězda, která získává materiál, má hmotnost (0,834±0,039) hmotnosti Slunce a méně hmotná (0,721±0,020) hmotnosti Slunce.
Jak je tým vystopoval
James Munday, doktorand na univerzitě ve Warwicku a vedoucí výzkumu, řekl: „Již léta se očekávala lokální a masivní dvojhvězda s bílými trpaslíky, takže když jsem poprvé spatřil tento systém s velmi vysokou celkovou hmotností na prahu naší Galaxie, byl jsem okamžitě nadšený. S mezinárodním týmem astronomů, z nichž čtyři působí na University of Warwick, jsme tento systém okamžitě pronásledovali některými z největších optických dalekohledů na světě, abychom přesně určili, jak je kompaktní.“
„Když jsem zjistil, že obě hvězdy dělí pouhá 1/60 vzdálenosti Země-Slunce, uvědomil jsem si, že jsme objevili první dvojhvězdu složenou z bílých trpaslíků, která nepochybně povede k supernově typu 1a v časovém měřítku blízkém stáří vesmíru. Konečně můžeme jako komunita s jistotou vysvětlit několik procent míry výskytu supernov typu 1a v celé Mléčné dráze.“
Exploze je zaručena
Nový hvězdný systém je nejtěžší soustavou tohoto typu, jaká byla kdy potvrzena, s kombinovanou hmotností 1,56krát větší než hmotnost Slunce. Při takto vysoké hmotnosti to znamená, že hvězdy jsou bez ohledu na okolnosti odsouzeny k výbuchu. K explozi však dojde až za 23 miliard let, a přestože je tato supernova tak blízko Sluneční soustavy, naši planetu neohrozí.
Právě teď se bílí trpaslíci v poklidu pohybují po spirále kolem sebe po dráze s dobou oběhu delší než 14 hodin. Během miliard let gravitační vlny způsobí, že se obě hvězdy budou přibližovat po spirále, až se budou na prahu exploze supernovy pohybovat tak rychle, že oběžnou dráhu dokončí za pouhých 30 až 40 sekund.
Ingrid Pelisoliová, odborná asistentka na University of Warwick a třetí autorka, dodala: „Jedná se o velmi významný objev. Nález takového systému na prahu naší Galaxie naznačuje, že musí být relativně běžný, jinak bychom museli hledat mnohem dál a prohledávat větší objem Galaxie, abychom na ně narazili. Nalezením tohoto systému to však nekončí, náš průzkum hledající progenitory supernov typu 1a stále pokračuje a v budoucnu očekáváme další zajímavé objevy. Postupně se tak přibližujeme k rozluštění záhady vzniku explozí typu 1a.“
Vzácná čtyřnásobná detonace
Při události supernovy dojde k přenosu hmoty z jednoho trpaslíka na druhého, což vyústí ve vzácnou a složitou explozi supernovy prostřednictvím čtyřnásobné detonace. Povrch trpaslíka, který získává hmotu, exploduje nejprve v místě, kde se nahromadí materiál, a následně dojde k explozi jeho jádra. To vymrští materiál do všech směrů a srazí se s druhým bílým trpaslíkem, což způsobí opakování procesu při třetí a čtvrté detonaci. Exploze zcela zničí celý hvězdný systém.
Oslnivé finále
V budoucnosti, která nás dělí miliardy let, se tato supernova objeví na noční obloze jako velmi intenzivní světelný bod. Některé z nejjasnějších objektů budou ve srovnání s ní vypadat slabě – bude až desetkrát jasnější než Měsíc v úplňku a 200 000krát jasnější než Jupiter.
Zdroj: https://scitechdaily.com/two-dead-stars-found-just-150-light-years-away-will-explode-10x-brighter-than-the-moon/ a https://warwick.ac.uk/newsandevents/pressreleases/warwick_astronomers_discover/
autor: František Martinek