Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Mezinárodní tým astronomů využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST provedl nová měření rychlosti rotace Uranu pomocí nové techniky, která dosáhla 1000krát vyšší přesnosti než předchozí odhady. Analýzou více než desetiletých pozorování polárních září Uranu vědci zpřesnili dobu rotace planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.
Určení vnitřní rychlosti rotace planety je náročné, zejména u světa, jako je Uran, kde není možné provést přímé měření. Tým pod vedením Laurenta Lamyho (LIRA, Observatoire de Paris-PSL a LAM, Aix-Marseille University, Francie) vyvinul inovativní metodu sledování rotačního pohybu polárních září na Uranu: velkolepých světelných projevů, které vznikají v horních vrstvách atmosféry působením energetických částic v blízkosti magnetických pólů planety. Tato technika odhalila, že Uran dokončí jednu otočku za 17 hodin 14 minut a 52 sekund, což je o 28 sekund více, než kolik činil odhad sondy Voyager 2 při jejím průletu kolem planety v roce 1986.
„Naše měření nejenže poskytuje zásadní referenci pro planetární vědu, ale také řeší dlouholetý problém: předchozí souřadnicové systémy založené na zastaralých periodách rotace se rychle staly nepřesnými, což znemožnilo sledování magnetických pólů Uranu v čase,“ vysvětluje Laurent Lamy. „Díky tomuto novému systému zeměpisných délek můžeme nyní porovnávat pozorování polárních září za téměř 40 let a dokonce plánovat nadcházející mise k Uranu.“
Tento průlom byl možný díky dlouhodobému sledování Uranu vesmírným teleskopem HST. Po více než deset let HST pravidelně pozoroval jeho polární záře v ultrafialovém světle, což vědcům umožnilo sledovat polohu magnetických pólů pomocí modelů magnetického pole.
„Hubbleova nepřetržitá pozorování byla klíčová,“ říká Lamy. „Bez tohoto množství dat by nebylo možné detekovat periodický signál s takovou přesností, jaké jsme dosáhli.“
Na rozdíl od polárních září na Zemi, Jupiteru nebo Saturnu se polární záře na Uranu chovají jedinečným a nepředvídatelným způsobem. Je to způsobeno silně skloněným magnetickým polem planety, které je výrazně posunuto od její rotační osy. Získané poznatky nejenže pomáhají astronomům pochopit vlastnosti magnetosféry Uranu, ale také poskytují důležité informace pro budoucí mise.
Tato zjištění připravují půdu pro další studie, které prohloubí naše znalosti o jedné z nejzáhadnějších planet Sluneční soustavy. Díky své schopnosti sledovat nebeská tělesa po celá desetiletí zůstává Hubbleův vesmírný dalekohled nepostradatelným nástrojem planetární vědy a připravuje půdu pro další éru výzkumu Uranu.
Zdroj: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2025/04/Hubble_helps_determine_Uranus_rotation_rate_with_unprecedented_precision a https://phys.org/news/2025-04-hubble-uranus-rotation-unprecedented-precision.html
autor: František Martinek