Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Přítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.
„Nové objevy naznačují, že tato oblast naší Sluneční soustavy obsahuje mnohem více vodního ledu, než jsme si mysleli,“ říká profesor Humberto Campins (University of Central Florida). „Tento fakt podporuje teorii, že planetky mohly v dávné minulosti při srážkách se Zemí dopravit na naši planetu značné množství vody a vystavět zde základní stavební kameny pro vznik a vývoj života.“
Planetka 65 Cybele je poněkud větší než asteroid 24 Themis – objekt, u něhož byla přítomnost vodního ledu zjištěna nedávno. Cybele má průměr 290 km, Themis měří 200 km. Obě planetky krouží kolem Slunce ve stejné oblasti mezi Marsem a Jupiterem.
Profesor Humberto Campins je oborník na komety a planetky. Ocenění mu přinesl článek publikovaný v časopise Nature, představující první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na povrchu planetky Themis. Spolupracoval rovněž na několika výzkumných misích NASA a Evropské kosmické agentury ESA.
Planetku 24 Themis objevil 5. 4. 1853 italský astronom Annibale de Gasparis, který má „na svědomí“ objevy dalších 8 planetek. Themis krouží kolem Slunce ve vzdálenosti 2,71 až 3,55 AU (astronomických jednotek). Jeden oběh vykoná za 5,54 roku. Prostřednictví dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (Mauna Kea, Havajské ostrovy, průměr objektivu 3 m) bylo 7. 10. 2009 zjištěno, že povrch planetky je zcela pokryt ledem. Rovněž byla detekována přítomnost organických molekul.
Planetku 65 Cybele objevil 8. 3. 1861 německý astronom Ernst Tempel. Kolem Slunce obíhá v průměrné vzdálenosti 3,43 AU. Detailní výzkum planetky v oboru infračerveného záření ukázal, že objekt má podobné vlastnosti jako planetka Themis. Její povrch tak může být pokryt vrstvou jemného silikátového prachu smíchaného s vodním ledem a organickými molekulami.
Zdroj: http://news.ucf.edu/UCFnews/index?page=article&id=0024004107a42ec8a012b4426d5b3006632
autor: František Martinek