Venuše vydává svá tajemství

Atmosféra nad oběma póly planety Venuše je mnohem řidší, než se doposud soudilo. Neočekávaně se to ukázalo v okamžiku, kdy se představitelé Evropské kosmické agentury ESA rozhodli navést svoji kosmickou sondu Venus Express do nejvyšších vrstev atmosféry planety.

Sonda Venus Express realizovala průlety skrz jedovatou atmosféru Venuše v červenci a srpnu 2008, v říjnu 2009 a v únoru a dubnu 2010. Vědci chtěli změřit hustotu horních vrstev atmosféry Venuše. Protože však sonda nemá na své palubě přístroj pro bezprostřední měření hustoty plynů, astronomové se rozhodli, že ji nechají prolétávat horními vrstvami atmosféry a na základě zjištěného odporu prostředí vypočítají hustotu ovzduší.

Po zpracování naměřených údajů bylo zjištěno, že atmosféra ve velkých výškách nad oběma póly Venuše je o 60 % řidší, než se předpokládalo. Kromě toho byl zjištěn velký rozdíl mezi hustotou atmosféry nad denní a noční polokoulí. Z toho vyplývá, že v atmosféře planety probíhají doposud neznámé procesy.

Atmosféra Venuše sahá do výšky zhruba 250 km. V dubnu letošního roku se sonda „spustila“ do výšky 175 km nad povrchem, o týden později sestoupila ještě o 10 km níže, tj. 165 km nad povrch.

Průlety atmosférou jiné planety, především tak bouřlivé, jakou má Venuše, jsou velmi unikátní operací. Kosmická sonda Venus Express se pohybuje po eliptické dráze ve vzdálenosti od povrchu planety 250 až 66 000 km. Každý průlet atmosférou poněkud snížil výšku dráhy sondy na dalším oběhu, proto bylo nutné provádět korekce dráhy přibližně jednou za 40 až 50 dnů. K vyčerpání zásob paliva dojde někdy kolem roku 2015. Za tak dlouhé období může sonda Venus Express ještě získat velké množství důležitých poznatků a učinit nejeden důležitý objev.

Blýskání na Venuši

Venuše je světem zcela nevhodným pro život. Na jejím povrchu panují nepřetržitě vysoká teplota a enormní tlak vzduchu, kromě toho je v atmosféře velké množství kapiček kyseliny sírové, v ovzduší dokonce vznikají výboje blesků. Tyto jevy jsou kupodivu velmi podobné bleskům na Zemi, navzdory velkým rozdílům ve složení atmosfér obou planet. „Venuše a Země jsou často označovány za planetární dvojčata, protože mají podobné rozměry, hmotnost a vnitřní stavbu,“ říká Dr. Christopher Russell z University of California. „Existence blesků je další charakteristika, která je společná pro obě planety.“

Vědci vědí o přítomnosti blesků na Venuši od počátečních výzkumů pomocí kosmických sond, jako byly například Veněra a Pioneer Venus Orbiter či v nedávné době sonda Galileo, které zaznamenaly přítomnost optických a elektromagnetických vln na Venuši, jež mohou být vytvářeny působením blesků. Jev byl rovněž potvrzen pozemními dalekohledy, které zachytily světelné záblesky v atmosféře Venuše.

Nyní evropská sonda Venus Express obíhající kolem Venuše detailně studovala výskyt blesků pomocí magnetometru. „Očekávané signály v podobě krátkých intenzivních pulsů vytvářených blesky, byly pozorovány téměř okamžitě po příletu k Venuši,“ říká Christopher Russell. Když bouřková oblaka vznikají, ať už na Zemi či na Venuši, jejich energie může být uvolňována v podobě velmi mohutných elektrických výbojů. Tento proces je důležitý pro atmosféry planet, protože zvyšuje teplotu a tlak v malé oblasti ovzduší o velmi vysokou hodnotu, takže v tomto prostředí mohou vznikat molekuly, které by se jinak nemohly za standardních podmínek vyskytovat. To je důvod, proč astronomové spekulují o tom, že blesky mohly v minulosti pomoci vzniku života na naší planetě.

Zdroj: http://www.venustoday.com/news/viewpr.html?pid=31795 a http://www.universetoday.com/74255/lightning-storms-on-venus-similar-to-those-on-earth/

autor: František Martinek