Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato „hvězda“ je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.
Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného „úlu“ a rozlišit zde jednotlivé hvězdy. Pohled Hubblova dalekohledu je tak dokonalý, že může dokonce měřit pohyby mnoha hvězd ve hvězdokupě i během relativně krátkého časového období.
Mimořádně přesná měření pohybu hvězd v obří hvězdokupě mohou přispět k vyřešení otázky, jak se tato hvězdná seskupení formovala v mladém vesmíru a zda černá díra „střední velikosti“ o hmotnosti přibližně 10 000krát větší než hmotnost Slunce může být ukryta uvnitř této spousty hvězd.
Na základě analýzy archivních snímků, pořízených v rozmezí čtyř let kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), astronomové získali nejpřesnější měření pohybů více než 100 000 „obyvatel“ kulové hvězdokupy, což je největší objem dat ke studiu pohybů hvězd v jakékoliv hvězdokupě.
„To si vyžádalo důmyslné počítačové programy ke změření nepatrných změn poloh hvězd, ke kterým došlo v období pouhých čtyř roků,“ říká astronom Jay Anderson (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland), který vedl výzkum se svým kolegou astronomem Roelandem van der Marelem. Van der Marel dodává: „Při použití Hubblova kosmického dalekohledu nám stačí počkat 3 až 4 roky a jsme schopni registrovat pohyby hvězd s mnohem větší přesností, než kdybychom při použití pozemních dalekohledů čekali 50 let.“
Astronomové použili k výzkumu snímky z HST, které byly pořízeny v letech 2002 a 2006, na jejichž základě zhotovili filmovou simulaci chaoticky se pohybujících hvězd ve hvězdokupě. Vytvořený film ukazuje předpokládaný pohyb hvězd během příštích 10 000 roků.
Omega Centauri byla identifikována jako kulová hvězdokupa v roce 1867. Je jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obíhajících kolem jádra naší Galaxie. Monstrózní hvězdné seskupení je největší a nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii a jednou z mála, kterou můžeme spatřit bez pomoci dalekohledu. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura na jižní obloze.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2010/28/full/
autor: František Martinek