Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


30.11.2023
Astronomická olympiáda 2023/2024

V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.

30.11.2023
Hvězdárna, jak ji neznáte (1990-1991)

Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.

02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Družice Chandra objevila nejmladší černou díru

Družice Chandra objevila nejmladší černou díru

19.11.2010

Kompozitní snímek v úvodu článku zachycuje galaxii M 100 se supernovou, která může ukrývat nejmladší známou černou díru v blízkém kosmickém okolí. Poloha supernovy SN 1979C je vyznačena šipkou. Na vytvořeném snímku je rentgenové záření (detekované observatoří Chandra X-ray Observatory) znázorněno zlatou barvou, viditelné světlo (Very Large Telescope, ESO) je znázorněno žlutobílou a modrou barvou a infračervené záření (Spitzer Space Telescope) je zobrazeno červenou barvou – viz jednotlivé obrázky dole.

Galaxie je součástí kupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo Cluster) a od Země je vzdálena 50 miliónů světelných roků.

Stáří přibližně 30 roků a relativně malá vzdálenost dělá ze supernovy SN 1979C nejbližší případ zrození černé díry, jaký byl doposud pozorován – pokud je interpretace pozorování správná. Alespoň je o tom přesvědčen Daniel Patnaude (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts), který je vedoucím výzkumného týmu.

Data z družic NASA s názvem Chandra a Swift, stejně tak z observatoře Evropské kosmické agentury ESA s názvem XMM-Newton či z německé družice ROSAT odhalila jasný zdroj rentgenového záření, který byl aktivní v období 12 let od roku 1995 do roku 2007, kdy byl sledován kosmickými observatořemi. Jeho chování a spektrum rentgenového záření (rozložení záření podle energie) podporuje myšlenku, že objekt ukrývající se v SN 1979C je černá díra, která je „krmena“ buď materiálem padajícím na povrch černé díry, který zde zůstal po explozi supernovy nebo materiálem z druhé složky dvojhvězdy (binárního systému).

Astronomové předpokládají, že supernova SN 1979C v galaxii M 100, která byla poprvé spatřena amatérským astronomem v roce 1979, vznikla v okamžiku, kdy se hvězda 20krát hmotnější než Slunce gravitačně zhroutila. Mnoho nových černých děr ve vzdáleném vesmíru bylo dříve detekováno na základě vzniku tzv. záblesku gama záření (GRB – Gamma-Ray Burst). Avšak supernova SN 1979C je odlišná, protože je mnohem blíže a patří do třídy supernov, které nejsou spojovány s GRB. Teoretikové předpokládají existenci velkého počtu černých děr ve vesmíru, které mohly vzniknout při zhroucení jádra hvězdy, přičemž nemusí dojít ke gama záblesku.

Černé díry mohou astronomům pomoci lépe pochopit, jakým způsobem hmotné hvězdy explodují, když jednou za sebou nechají černé díry, jindy zase neutronové hvězdy.

Ačkoliv pozorování ukazují na to, že při explozi supernovy SN 1979C došlo k vytvoření černé díry, jinou zajímavou možností je, že za zjištěnou rentgenovou emisi může být zodpovědná mladá rychle rotující neutronová hvězda s mohutným hvězdným větrem částic o vysokých energiích.

   

Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2010/sn1979c/ a http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=32056

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies